V Česku denně používáme spoustu pozdravů, u kterých se mnohdy ani nezamýšlíme, jak vlastně vznikly. V tomto článku se tedy zaměříme na původ českých pozdravů.
Ahoj
Pozdrav ahoj je u nás pravděpodobně nejrozšířenější. Jeho význam může být náboženskou zkratkou z latinského „Ad HOnorem Jesu“, což znamená „Ku slávě Ježíšově“.
Slovo ahoj je však známé i z námořnického světa. Zaznívalo u námořníků, kteří takto zdravili jiné lodě. Další možností je také „a hoy“, což v překladu znamená loďka. Stále však není jasné, jak se námořnický pozdrav dostal do naší země, kde nemáme moře.
Výraz „a hoj“ se u nás však údajně používal už před tím, než k nám dorazil samotný pozdrav, a to ke svolávání zvířat domů, píše Česká televize.
Nazdar
Tento pozdrav má kořeny v době, kdy se budovalo Národní divadlo. Na jeho stavbu se v roce 1851 přispívalo do pokladniček, u nichž bylo napsáno „Na zdar Národního divadla, píše portál Kudy z nudy.
Čau
Původ pozdravu čau najdeme v italském „ciao“, což je také pozdrav. V českých zemích se údajně používá už od 19. století, kdy jej nám představili rakouští vojáci sloužící v Itálii.
Zdroj: Kudy z nudy, Česká televize; Náhledový obrázek: Henri Mathieu-Saint-Laurent/Pexels
