Historie lidstva je historií mužů. Vedli národy, války, jednání a udávali celý chod dějin. Existují však případy, ve kterých hlavním hybatelem událostí nebyl muž – panovník nebo vojevůdce, byla to žena. Přečtěte si příběhy čtyř žen, které dramaticky zasáhly do historie.
Spartská Helena
Když trojský princ Paris poprvé spatřil ženu, již mu přislíbila bohyně Afrodita, okamžitě se do ní bláznivě zamiloval. V řecké mytologii byla Helena dcerou boha Dia a spartské královny Ledy. Zvěsti o její božské kráse se nesly celým světem a brzy se o ni ucházely spousty slavných a mocných nápadníků, mezi kterými ji nakonec za manželku získal král Meneláos.
Zanedlouho přišel na scénu trojský princ Paris, jež měl podle legendy rozsoudit, která z bohyň Olympu je ta nejkrásnější. Mezi Athénou, Hérou a Afroditou, z nichž mu každá nabízela lákavé úplatky, nakonec rozhodl pro Afroditu. A právě ona mu přislíbila nejkrásnější ženu na světě, Helenu. Krátce po Parisově soudu se mu naskytla příležitost vyzvednout si svou odměnu. Společně s Trojany se vydal na diplomatickou cestu do Sparty, kde se stali hosty krále Meneláa.
Rozpoutání Trójské války
Helena a Paris se do sebe zamilovali a rozhodli se společně uprchnout do Tróji, čímž spustili dramatický běh událostí. Když se rozzuřený Meneláos o jejich útěku (příp. únosu, zdroje se v interpretaci liší) dozvěděl, společně se svou armádou a s Řeky se vydal získat svou královnu zpět. Tímto začala desetiletá válka mezi Řeckem a Trójou.
Řekům se nakonec podařilo proniknout přes hradby města pomocí dřevěného koně skrývajícího řecké válečníky, a válka tak skončila drtivou porážkou Trójanů. Helena s Paridem nakonec byli rozděleni, on byl zabit a ona se vrátila do Sparty.
Přestože jde téměř jistě o pouhou legendu, milostný příběh Heleny a Parise se tak jako tak do dějin výrazně zapsal.
Kleopatra
Nejslavnější panovnice Egypta byla známá svou pompézností a extravagancí. Byla krásná, inteligentní, velice charismatická a mocná. Příběh Kleopatry a Marka Antonia ale začal jako čistě politická záležitost, měli spolu totiž jednat o spojenectví. Protože měla ze spolupráce hodně co těžit, rozhodla se královna využít veškeré své bohatství a možnosti a svůj příjezd do města Tarsus zorganizovat jak velkolepě to jen půjde.
Plán jí vyšel. Oblečená jako římská bohyně lásky Venuše okouzlila celé město včetně římského generála. Marcus Antonius se rozhodl na její počest uspořádat banket, jenže ona ho předběhla a uspořádala jeden z jejích standardních extravagantních banketů, kterými byla vyhlášená. Marka Antonia a jeho společnost zasypala cennými dary, nábytkem, uměním, klenoty a všechny si svým výjimečným šarmem omotala kolem prstu.
Ze spojenců milenci
Pár se společně vydal do Alexandrie, kde si užívali lovů, hostin a hodně pití. V té době se jejich vztah prohloubil a jeden do druhého se zamilovali. Marcus Antonius byl však odvolán zpět do Říma, kde si na důkaz své důvěry byl nucen vzít sestru Octaviana, svého spoluvladaře v triumvirátu, který se obával Markovy zrady.
Když se po třech letech Marcus Antonius vrátil zpět na východ, jeho vztah s Kleopatrou byl obnoven. Rozvedl se se sestrou Octaviana, což byl pro jeho přítele jasný signál zrady a vyhlásil Kleopatře válku. I přes její bohatství se armáda egyptské královny té římské nemohla rovnat. Kleopatra i Marcus Antonius nakonec spáchali sebevraždu. Octavius respektoval jejich poslední přání a nechal je pohřbít vedle sebe.
Anna Boleynová
Když se kolem roku 1520 vrátila z Francie, stala se na anglickém dvoře velmi oblíbenou. Byla krásná, chytrá, mluvila plynně francouzsky a ovládala i latinu. Oblékala tu nejaktuálnější módu z kontinentu, kterou se neostýchala vystavit na obdiv při tanci. Není tak divu, že padla do oka samotnému anglickému králi.
Jindřich VIII. jí vyznal lásku v roce 1526, jenže Anna se zásadně odmítala stát jeho konkubínou, její ambice byly mnohem větší. I přes její odmítání, nebo možná právě proto se ji stále pokoušel svést a zvyšoval její postavení u dvora. Anna králi vyhrožovala, že ho dočista opustí, protože prý odkládáním svého rozvodu s královnou plýtvá jejím mládím.
Král toužil po synovi
Kromě lásky k Anně poháněla Jindřicha ještě zásadní záležitost následnictví, stále neměl mužského dědice. A mladá Anna na rozdíl od starší královny představovala možnost syna. Král se pokoušel o anulaci manželství s královnou, papež však takový akt odmítal. Tato skutečnost brzy vedla k odtrhnutí Anglie od katolické církve a založení církve anglikánské, jejíž hlavou byl anglický král. Poté tedy nic nebránilo rozvodu s královnou Kateřinou a Anna a její ambice dostaly volný průchod.
V roce 1534 porodila královna Anna dceru Alžbětu, která se později stala mocnou panovnicí velké říše. Král však nebyl spokojen a znervózňovala jej skutečnost, že mu Anna stále nedala syna. Jeho láska k Anně chladla a za těchto okolností se z ní začala stávat překážka. Král mezitím nacházel zalíbení v jiné ženě, Jane Seymourové, a když Anna v roce 1536 porodila mrtvého syna, rozhodl se král s manželstvím skoncovat. Na základě vykonstruovaných obvinění z nevěry, incestu a plánování královraždy bylo její manželství s králem prohlášeno za nelegitimní a Anna Boleynová byla odsouzena k popravě. Pouhých jedenáct dní po popravě královny se král znovu oženil.
Wallis Simpsonová
Američanka a tehdejší princ Edward se poznali na večírku pořádaném jeho milenkou Lady Furness, kam Wallis dorazila se svým manželem Ernestem. Edward ji prý popisoval jako elegantní, sympatickou, chápavou a vtipnou ženu. Z dvojice se brzy stali dobří přátelé. V jejich blízkých kruzích se povídalo, že se jejich vztah posunul do romantické roviny, ale Edward to až do smrti zásadně popíral – v době, kdy Wallis byla vdaná, prý mezi nimi víc než přátelství nebylo, píše portál Brides.com.
Vzdal se pro ni trůnu
Rok 1936 byl v jejich vztahu zlomovým. V lednu po smrti krále George V. usedl Edward na trůn a měsíce poté požádala Wallis o rozvod, údajně kvůli aférkám jejího manžela. Britský premiér Baldwin nového krále varoval před následky jeho vztahu s rozvedenou Američankou (Wallis se měla rozvádět už podruhé) a naléhal na něho, aby rozvodu zabránil. Edward to však odmítl. V listopadu téhož roku přiznal král premiérovi svůj úmysl vzít si Wallis Simpsonovou za ženu a sdělil mu, že je připraven abdikovat. Proti jeho rozhodnutí protestovala královna Mary a trvala na tom, aby se Edward své lásky vzdal. Nebylo to ovšem nic platné a v prosinci Edward oficiálně abdikoval na britský trůn.
Wallis a Edward se vzali v létě následujícího roku a svatby se neúčastnil nikdo z jeho rodiny. Během války se pár přestěhoval na jih Francie a později do Španělska a na Bahamy. Po skončení války se vrátili zpět do Francie, kde v jejich luxusní vile v Paříži oba dožili.
Zdroje: World History, Biography.com, National Geographic, Brides.com; Náhledový obrázek: Cottonbro Studio/Pexels
