K tomu, abychom dokázali vystoupit ze své komfortní zóny, většinou potřebujeme nejen notnou dávku úsilí, ale i odvahu. V takových případech nás často mohou brzdit nejrůznější problémy, kvůli kterým naše snaha a touha něčeho dosáhnout končí prokrastinací a nulovým posunem. Něco podobného dlouhá léta zažíval i 58letý muž z Velké Británie, Ted Midgely – roky a roky se snažil naučit se číst a hláskovat, ale nezaznamenal žádný pokrok. Později se v rozhovoru pro BBC svěřil, že než u něj došlo k výraznému posunu, uměl hláskovat pouze své jméno.
Co ale bylo důvodem, který Tedovi po tak dlouhou dobu nedovolil naučit se schopnosti, která je pro většinu z nás naprosto běžná? Dyslexie – porucha, která člověku ztěžuje naučit se plynule číst a hláskovat. A ačkoliv porucha čtení Tedovi nejednou přinesla řadu problémů, nevzdal se a v mládí rozvíjel svou manuální zručnost, díky které se stal vyhlášeným mechanikem. I tak ale neustále toužil naučit se číst a moci si přečíst cokoliv, co by jen chtěl.
Po doporučení učitelů i lékařů byl přeřazen do speciální školy. Jeho prospěch se ale příliš nezlepšil
Stejně jako kdokoliv jiný, kdo dyslexií trpí, měl i Ted během studií potíže nejen se čtením, ale i se psaním. Že Ted nebude jako většina jeho vrstevníků, si učitelé všimli krátce po jeho nástupu do první třídy. Jenže doba byla dosti odlišná od té, ve které žijeme dnes, a povědomí o poruchách učení nebylo příliš známé. Proto učitelé Tedovy potíže sváděli na jeho lenost a nechuť učit se novým věcem. Nepatrná změna nastala s nástupem na střední školu. Zde jeden z učitelů poprvé připustil, že by Ted mohl dyslexií skutečně trpět.
V patnácti letech byl Ted na doporučení lékařů přeřazen do speciální školy, ale známky se mu příliš nezlepšily. Tamní prostředí mu nevyhovovalo, nerozuměl si se spolužáky, kteří povětšinou trpěli mnohem závažnějšími poruchami než on sám, a společnou řeč nenašel ani s učiteli. Od Teda se navíc postupem let odvrátili i jeho přátelé z dětství, kteří dyslexii nechápali jako poruchu učení, se kterou se člověk narodí, ale jako něco „divného“, s čím nechtěli mít nic společného. Ted tak zůstal zcela odříznutý od společenského života, a začal se proto víc a víc upínat na svou vášeň – opravy nejrůznějších zařízení a jejich vylepšování.
Dnes je manažerem nadějného motocyklisty a ve volném čase si konečně může číst své oblíbené časopisy
Ačkoliv se v dospělosti stal vyhledávaným mechanikem, stále nebyl schopen si přečíst ani krátkou SMS zprávu nebo zopakovat náročnější slova. Pak ale narazil na člověka, který ho zábavnou formou číst konečně naučil. Ted každý týden absolvoval dvě 30minutové lekce u Duncana Livseyho, lektora ze společnosti Read Easy Derby. Učení si sice vyžádalo mnoho měsíců, ale přineslo kýžený výsledek – Ted si konečně ve svých 58 letech mohl přečíst časopis Speedway Star, který si koupil před více než čtyřiceti lety.
Ještě předtím, než Ted dosáhl tohoto úspěchu, který je pro mnoho z nás naprosto běžný, dosáhl ve své profesní kariéře vynikajících výsledků – ačkoliv začínal jako zcela řadový dělník v textilní továrně, dokázal se vypracovat až na mechanika motorek, které závodí na plochých drahách. Kromě toho cestoval po celém světě a účastnil se nejrůznějších sportovních akcí. Po více než 40 letech si také splnil svůj dávný sen – stal se manažerem nadějného chlapce z Austrálie, Braydena Elliota, který se od raného dětství věnuje jízdě na motorce.
Zdroj: Autorský text, redakce Ansu, Scoop Upworthy, BBC
