V češtině se objevuje spousta rčení, které při komunikaci často používáme, aniž bychom se pozastavili nad jejich významem. Ten přitom může být skutečně zajímavý, ale také několik set let starý. Zkuste se na chvíli zamyslet nad rčením, které běžně používáte vy. Víte, jak vzniklo?
V každém rčení, které dnes vyslovíme, se skrývá kousek naší dávné historie a lidové moudrosti. Víte, proč si „dáváme bacha“, když se něčeho bojíme, nebo proč „máme máslo na hlavě“, když se kvůli něčemu cítíme provinile? Naši předci by vám o tom mohli povídat. Zaměřte se s námi na nejčastěji používaná česká rčení a připomeňte si jejich význam.
- Rčení mají často kořeny v dávné historii, kdy odrážela řemesla a běžné životy našich předků
- Některá rčení mají jiné významy, než si možná myslíme. Někdy se za jejich významem skrývá jen překlad cizích slov
- Dnes už se rčení příliš nepoužívají, mnohem častěji přebíráme cizí slova (dříve z němčiny a latiny, dnes převážně z angličtiny).
Mluvit jako dlaždič
Možná jste někdy slýchávali od svých maminek nebo babiček, že někdo mluví jako dlaždič. To znamená, že daný člověk mluví sprostě. A proč zrovna jako dlaždič? Mohou za to předsudky, které lidé vůči dlaždičům měli. Tato práce mohla být kdysi poněkud náročná, a pokud se dlaždič omylem klepnul kladívkem přes prsty, sprostá slova jen lítala. Toto rčení však pravděpodobně vzniklo kvůli tomu, že dlaždiči dříve pocházeli z převážně nižších sociálních vrstev. Když křičeli a nadávali během své práce (nejčastěji na ulicích), slyšeli je lidé z vyšších vrstev, kteří si o nich mysleli své.
Mít něco za lubem
Pokud máte něco za lubem, znamená to, že máte skryté úmysly, které na první pohled nejsou zřejmé. Toto rčení sahá dál do minulosti do dob, kdy mlynáři běžně mleli mouku. Lub byl dřevěný rám, který měl za úkol chránit mlecí kameny. Za lubem vždy trocha mouky zůstávala. Tento zbytek si mlynář většinou nechával pro sebe – někdy to měl povoleno, jindy to dělal potají. Rčení „mít něco za lubem“ se natolik uchytilo, že se používá dodnes…
V současné době za lub označujeme dřevo, které se používá k výrobě nástrojů či nábytku. Toto slovo má však více významů. Lub je také část houslí, pás, který spojuje jejich horní a dolní desku.
Dát si bacha
Oblíbené rčení „dát si bacha“ má významů nejspíš několik. Pravděpodobně pochází od našich sousedů, německy se totiž „dát si pozor“ řekne „obacht geben“. Jelikož se slova z cizích jazyků přebírala snad vždy, není výjimkou, že se tak stalo i u tohoto rčení. Mnozí lidé se však mylně domnívají, že má rčení souvislost i se skladatelem Johannem Sebastianem Bachem, který měl dvacet dětí, což mělo vést ke rčení ve smyslu „dávat si pozor“.
Mít máslo na hlavě
Poměrně zvláštní rčení, jehož význam dnes nejspíš zná málokdo, sahá až do 15. století. Tehdy na nepoctivce čekal trest ve formě stání na pranýři s hrudkou másla na hlavě. V současné době se tedy rčení používá v případě, že se někdo dopustil něčeho špatného, nese vinu a nemůže kvůli tomu volně jednat. Dnes už bychom však drahým máslem tímto způsobem nejspíš neplýtvali…
Zdroj: Autorský text; redakce Ansu, Časopis Téma, 100+1, Newstream
