Svatební kytice je již neodlučitelnou součástí svatby. Pyšně si ji nese každá nevěsta, ale jen málokterá zná její tradici. V článku se podíváme do středověku. Kytice zde rozhodně neměla pouze estetický charakter, ale měla hlavně ochrannou funkci.
Kytice ve středověku nabrala zajímavý rozměr. Místo aby obsahovala krásné květiny, které svými barvami lichotí oku a příjemně voní, byla složená ze štiplavých bylin. Na mysli máme hlavně česnek, kopr nebo různá další koření. Jaký byl důvod? Ryze praktický.
Nepříjemné vůně měly odradit duchy a hlavně smůlu, která by mohla potrápit novomanželé, ale i samotné svatební hosty.
Kytice nemaskovala tělesný pach
Velmi oblíbeným mýtem je, že svatební kytice ve středověku měla zamaskovat tělesný pach. Tvrdí se, že se lidé koupali v květnu, což bylo období, kdy začala stoupat teplota. A většina svateb proto byla naplánovaná v červnu.
Je však vysoce nepravděpodobné, že by se lidé v této době koupali pouze jednou ročně, jak se tvrdí. Většina lidí se myla pravidelně, pokud k tomu měla prostor.
Nejoblíbenějšími měsíci pro svatby byl leden, listopad a říjen. Skončila sklizeň a čas výsadby ještě nenastal, byl tedy prostor pro veselky. V tomto období se i porážela zvířata, takže bylo na hostinu dostatek jídla.
Ovšem letní svatby se také těšily určité oblibě: teplé počasí vždy přináší příjemnou náladu a je vhodným časem pro oslavy. Příroda byla rozkvetlá, což plno nevěst využilo k výzdobě.
Kytice odváděla pozornost
Tradice házení kyticí má pravděpodobně kořeny ve středověku. Svatební hosté byli prý velmi hluční a dotěrní. Dokonce i trhali malé kousíčky ze svatebních šatů nevěsty. Brali jí šperky nebo jiné cennosti. Doufali, že se o ně také otře nějaké to štěstí.
Nevěsty proto odváděly pozornost od sebe tím, že buď hodily kytici, nebo podvazek. Chtěly si aspoň nějaký kus oblečení ponechat. Postupem času z této tradice vzniklo, že kdo kytici chytí, bude další na řadě při vdavkách.
Zdroj: Autorský článek, redakce Ansu, Brides, ThoughtCo; Náhledová fotografie: Natasha Fernandez/Pexels.
