Někteří lidé jsou workoholici. Těžko říct, jestli je práce zaměstnává dobrovolně, nebo pracují do naprostého vyčerpání sil jen proto, aby si mohli dovolit drahý životní styl. Jeden muž se na sociálních sítích vysmál lidem, kteří pracují 40 hodin týdně a cítí se být přepracovaní.
I když lidé svou práci milují nadevše, pravděpodobně nikdo z nich nechce pracovat nepřetržitě celé dny bez toho, aniž by si dopřál pořádný odpočinek. Pro většinu lidí je náročné pracovat i 40 hodin týdně, což je třeba v České republice naprosto běžná pracovní doba. Jenže pokud k tomu člověk přidá dojíždění do práce a z práce, starost o domácnost a věnování se něčemu, co je baví, volného času už moc nezbývá. A v takovém případě se lidé mohou cítit vyčerpaní nebo dokonce vyhořelí.
Žena si postěžovala na práci, muž se jí vysmál
Když si jedna žena postěžovala na sociálních sítích, že musí pracovat 40 hodin týdně a je z toho velice vyčerpaná, setkala se převážně s pochopením. Vysvětlila, že je často unavená natolik, že už nezvládá další povinnosti mimo práci. K tomu se vyjádřil muž, který se naopak chlubil, že týdně pracuje 66-85 hodin. Stěžovat si ho přitom údajně ani nenapadne. Muž tedy pracuje každý den asi 17 hodin, což znamená, že nemá šanci stihnout řádný odpočinek a už vůbec ne potřebných 7-8 hodin spánku.
Ačkoliv si arogantní muž myslel, že je velmi pracovitý a lidé mu budou skládat poklonu, stal se přesný opak. Vysvětlil, že dělá rovnou několik různých prací, mezi kterými musí neustále žonglovat. „Čtyřicet hodin je koníček! To ani není práce, to je koníček,“ řekl muž.
Ačkoliv se skutečně našlo pár lidí, kteří muže podpořili, většina z nich se mu vysmála, že nemá skutečný život. A to není nic, čím by se měl chlubit. Lidé se mu snažili vysvětlit, že na jeho způsobu práce není nic k chlubení. Také ho upozornili, že život není jen o tom, aby neustále chodil do práce. Mnozí mu doporučili, aby trochu zvolnil tempo a zkusil si také užít něco jiného než jen povinnosti.
Muž si zahrává se syndromem vyhoření
Na způsobu života tohoto muže skutečně není nic hrdinského. Je možné, že potřebuje hodně pracovat, aby vyžil, ale pokud by vyhořel (syndrom vyhoření; pozn. red.), pravděpodobně by nezvládl pracovat vůbec. Syndrom vyhoření přichází nenápadně, projevuje se zejména nekončící únavou i emočním vyčerpáním, avšak jeho důsledky jsou velmi vážné. Někteří lidé, kteří se potýkají se syndromem vyhoření, nezvládnou pracovat i několik měsíců. Za syndromem vyhoření stojí chronický stres – proto je tak důležité to s prací nepřehánět a věnovat podstatnou část svého času i odpočinku.
Zdroj: Autorský text, redakce Ansu; Scoop Up Worthy, VZP; Náhledová fotografie: Freepik (se svolením)
