Mary Ann Bevan nebyla vždy považována za „ošklivou“ a nepřitažlivou ženu. Narodila se na konci 19. století na předměstí Londýna a vypadala jako jakákoli jiná mladá žena té doby. Byla atraktivní a když se procházela po ulici, leckterý muž se za ní otočil. Vše se ale změnilo, když se u ní v pokročilém věku začala projevovat vzácná nemoc, která ji znetvořila. Již po několika málo letech byly její rysy i končetiny proměněny téměř k nepoznání. Mary neměla jinou možnost než ze svého „hendikepu“ udělat přednost, a vydělat si tak na živobytí nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.
Spokojené manželství a akromegalie
Mary Ann Webster se narodila 20. prosince 1874 do početné rodiny na východním okraji Londýna. V dětství se nijak neodlišovala od svých sourozenců, vyučila se zdravotní sestřičkou a v roce 1903 se provdala za Thomase Bevana, farmáře z hrabství Kent. Jejich manželství bylo šťastné a plné lásky. Páru se postupně narodily čtyři děti, dva synové a dvě dcery. V roce 1914 ale Thomas náhle zemřel, a Mary tak na výchovu dětí zůstala sama. Rodina si musela vystačit jen s pramalým příjmem. Aby starostí nebylo málo, začaly se u Mary projevovat příznaky akromegalie, onemocnění, jež se vyznačuje nadprodukcí růstových hormonů v hypofýze (podvěsek mozkový; pozn. red.).
Akromegalie patří mezi vzácnější onemocnění hypofýzy. Kdyby jí Mary onemocněla v dnešní době, měla by šanci se zcela vyléčit. Bohužel na počátku 20. století byla tehdejší medicína neschopna Mary jakkoliv pomoci, a tak čtyřnásobná maminka brzy pocítila, jak se nejen její tělo, ale i rysy v obličeji mění k nepoznání. Mary se začaly pozvolna zvětšovat ruce i nohy, čelo, nos a dolní čelist se nezvykle vyklenula ven. Její měnící se vzhled zapříčinil, že měla čím dál tím větší potíže najít si práci, kterou by si dokázala udržet. Proto se Mary uchýlila k příležitostným pracím, aby sebe i své děti uživila.
Sláva vykoupená utrpením
Vzácná nemoc ji stále více a více znetvořovala. Jeden z farmářů, u kterého nějakou dobu pracovala, jí řekl, že „jediné, na co se hodí, je soutěž o nejošklivější ženu“. Mary si jeho slova vzala k srdci a brzy poté se přihlásila do soutěže o „nejšerednější ženu“, kde s přehledem porazila všech 250 konkurentek a získala pochybný titul. Její vítězství zaznamenali i majitelé putovního jarmarku, kteří Mary nabídli stálou práci. Mary jejich nabídku přijala a začala vystupovat na výstavištích po celých Britských ostrovech.
V roce 1920 odpověděla Mary na inzerát v londýnských novinách, jež hlásal, že: „Hledá se: Nejšerednější žena. Dobrý plat i dlouhodobé angažmá pro úspěšnou uchazečku zaručeno. Pošlete svou aktuální fotografii.“ Poté, co Mary zaslala agentovi cirkusu Barnum & Bailey svou fotografii, byla pozvána, aby vystoupila v zábavním parku Dreamland na Coney Island, jenž byl tou dobou jedním z největších míst pro vystupování kuriózních umělců na světě. Mary vystupovala na stejném pódiu jako Lionel, muž se lví tváří, Zip „Pinhead“ a Jean Carroll, potetovaná dáma. Návštěvníci cirkusu se posmívali její 154kilové postavě i chodidlům velikosti 44,5.
Mary snášela ponížení davu klidně, mechanicky se usmívala a nabízela k prodeji své ručně kreslené pohlednice, aby si zajistila dostatek peněz pro sebe a mohla dětem dopřát vzdělání. Za pouhé dva roky vystupování vydělala zhruba 20 000 liber (asi 600 000 korun).
Poslední dny Mary Ann Bevan
Na sklonku života, v roce 1929, se Mary sblížila s ošetřovatelem žiraf Andrewem. Přistoupila na jeho nápad nechat se zkrášlit v newyorském salonu krásy, kde jí tamní kosmetičky udělaly manikúru i masáž, narovnaly vlasy a jemně nalíčily obličej. Jakmile spatřila svůj odraz v zrcadle, byla nadšená. Dokonce uvažovala nad tím, že se vrátí do „normální“ práce.
Nakonec však u cirkusu zůstala až do své smrti, která ji zastihla 26. prosince 1933 v pouhých 59 letech. Její tělo je pohřbeno na hřbitově Brockley and Ladywell v jihovýchodním Londýně.
Zdroj: Autorský text, redakce Ansu, All Thats Interesting, kabinetkuriozit; Náhledová fotografie: Colt/Pexels
