Záhada velkého nosu: neandrtálci nám zanechali pozoruhodné dědictví

neanderthals, prehistoric, mountains

S výjimkou subsaharských Afričanů nese každý člověk jedno až čtyři procenta neandertálské DNA. Nový výzkum zjistil, že u některých z nás se projevuje více než u jiných.

Před desítkami tisíc let se naši předkové příležitostně křížili s jinými druhy. Když anatomicky moderní zástupci druhu Homo sapiens migrovali z teplých tropů do chladného prostředí Evropy doby ledové, setkali se s neandertálci. A přinejmenším čas od času s nimi zplodili potomky. Získání dědičné informace od evropských praprarodičů zřejmě pomohlo našim dávným předkům přizpůsobit se mrazivým teplotám. Následky můžeme na našich tvářích pozorovat ještě dnes.

Nosní gen

Ten objevil mezinárodní tým genetiků pod vedením vědců z University College London. Ti se svými kolegy porovnávali DNA 6 000 dobrovolníků z Latinské Ameriky s fotografiemi a přesnými měřeními jejich obličejů. Tímto způsobem se pokusili identifikovat úseky genomu, které jsou zodpovědné za specifické rysy lidského vzhledu. Úspěšně identifikovali 33 takových genů. Ukázalo se, že jeden z nich, označený ATF3, je zodpovědný za nadměrnou velikost nosu, přesněji za nadměrnou výšku nosních dírek. Ukázalo se, že jsme ho zdědili po neandrtálcích.

Dávné dědictví

,,Za posledních 15 let od rozluštění neandertálského genomu jsme zjistili, že naši předkové se s neandertálci mísili a že část neandertálské dědičné informace nesou moderní lidé, většinou jedno až čtyři procenta,“ říká spoluautor výzkumu Kaustubh Adhikari.

„Nyní jsme přišli na to, že dědičná informace zděděná po neandrtálcích ovlivňuje tvar našich tváří. Tato skutečnost mohla být pro naše předky užitečná, a tak se tato DNA dědila napříč tisíci generacemi.“

Blokovali nás neandertálci?

O tom, jak a proč náš druh nakonec vytlačil původní evropské neandertálce, se vedou vášnivé debaty již desítky let. Pomohly našim předkům epidemie způsobené šířením námi zavlečených patogenů? Nebo snad neandertálci tahali v násilných konfliktech za kratší konec? Nový výzkum francouzského archeologa Ludovica Slimaka vnesl do této možnosti více světla. Analýzou více než 17 tisíc kamenných nástrojů zjistil, že naši předkové osídlili Evropu až na třetí pokus.

Poprvé na starý kontinent pronikli před 55 tisíci lety, kdy se dostali do kontaktu s neandertálci a místy s nimi sdíleli území. Podruhé to však bylo před 45 tisíci lety, kdy se vyhnuli oblastem obývaným neandertálci.

,,Je možné, že neandrtálci blokovali našim předkům přístup do těchto oblastí?“ Teprve třetí expanze moderních lidí, která proběhla v době vymírání neandrtálců před asi 40 tisíci lety, byla úspěšná a trvalá.

Uvidíme, jakým způsobem se budeme vyvíjet nadále. Doufáme, že dobrým směrem.

Zdroje: DailyMail, LiveScience Zdroj obrázku: Pixabay

error: Content is protected !!