Válka v Izraeli: Vše, co potřebujete vědět o historii arabsko-židovského konfliktu

international, banner, flag

V posledních dnech žijí média především situací na Blízkém východě. Aby ne, teroristické hnutí Hamás má na svědomí stovky mrtvých a Izrael v odpovědi provedl ohromnou mobilizaci a stahuje své síly ke hranicím Gazy. Odkud však tento konflikt plyne?

Za Osmanské říše

Území, kde dnes leží Izrael, se říká Palestina. Ta byla dlouhou dobu ovládána různými mocnostmi. Ke konci 19. století to byla Osmanská říše. Na území Palestiny tehdy žili hlavně Arabové, avšak začali se tam stahovat i Židé, aby unikli rostoucímu antisemitismu ve světě. Zároveň s touto migrací měl co do činění tzv. Sionismus – hnutí, které usilovalo o založení židovského státu na území Palestiny. V roce 1917 vydala britská vláda Balfourovu deklaraci, čímž podpořila myšlenku “národního domova pro židovský lid” v Palestině. To se tamnímu arabskému obyvatelstvu samozřejmě nezamlouvalo.

Britská nadvláda

V roce 1920 se správy regionu ujala Britská vláda. Ta se snažila vyhovět zájmům obou stran, avšak pořád mezi nimi docházelo k násilí. Za druhé světové války se tamní obyvatelstvo rozdělilo na podpůrce Spojenců a Osy. Po válce přišel velký příliv Židů, převážně z důvodu holokaustu. Tím se samozřejmě zvedlo napětí v oblasti i tlak na vytvoření samostatného židovského státu. Británie tento problém předala OSN, která navrhla vytvoření dvou států.

Izraelská nezávislost a první válka

Zatímco Židé návrh přijali, Arabové ho odmítli. Když v roce 1948 vznikl samostatný stát Izrael, okolní arabské státy mu ihned vyhlásily válku. Vzdor všem očekáváním však Izrael vyhrál, díky čemuž zabral mnohem větší území, než mu původně bylo přiděleno. Zhruba 700 000 arabských Palestinců bylo vystěhováno ze svých domovů. Palestinci tuto událost nazývají Nakba (katastrofa).

Další vývoj

V roce 1964 vznikla Organizace pro osvobození Palestiny (PLO), která vyzývala k převzetí Izraelského území ozbrojenou cestou. Bojovala formou terorismu.

V roce 1967 došlo k Šestidenní válce. Egypt, Sýrie a Jordánsko měly v plánu zaútočit, avšak Izrael se ozval jako první. Díky momentu překvapení se mu povedlo získat spoustu území, včetně Sinajského poloostrova, Golanských výšin a Západního břehu Jordánu. Dvě třetiny Golanských výšin a Západní břeh Izrael okupuje dodnes.

Vznik Hamásu

Klíčový pojem je první intifáda. Izrael fakticky ovládal celé území Palestiny. Izraelci stavěli obydlí jak v Gaze, tak i na západním břehu Jordánu, palestinští Arabové byli také vnímáni jako levná pracovní síla. Bylo zřejmé, že takový stav je neudržitelný, což se v roce 1987 potvrdilo, když došlo k tzv. první intifádě (procitnutí). Především se jednalo o činy porušování veřejného pořádku, avšak několikrát byly zaznamenány opravdové teroristické akce. A právě díky první intifádě získalo moc politické islamistické hnutí Hamás.

Co chce Hamás?

Původně se jednalo o aktivistickou skupinu, která pomáhala Palestincům, podporovala chudé rodiny a působila na univerzitách. Našlo se v ní ale několik jedinců, kteří vyzývali k džihádu. Po první intifádě jejich popularita výrazně vzrostla, v roce 1988 Hamás prohlásil, že oblast Palestiny nikdy nemůže patřit nemuslimům a vyzval ke sváté válce proti Izraeli. Tím se dostal do křižku s PLO, která uznala právo na existenci Izraele. Hamás vládne v Pásmu Gazy od roku 2006 po překvapivém vítězství ve volbách.

Situace dnes

Další historie je neméně komplikovaná a vypisovat ji celou by bylo spíše na případovou studii než na novinový článek. Mezi Izraelem a PLO proběhlo několik mírových jednání, také druhá intifáda, která si vyžádala tisíce mrtvých. V dnešní době se Izrael stáhl z Gazy a dále okupuje Západní břeh Jordánu. Gaza zůstává pod nadvládou Hamásu, který odtamtud útočí raketami na Izrael, což má za následek izraelskou blokádu oblasti a snižující se životní úroveň Gazy.

V dnešní době není žádné řešení na obzoru. Izraelská pravicová vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem nechce uznat stát Palestina a nedávné útoky nalezení společné řeči také vůbec nepomohly. Můžeme jen sledovat, jak se situace vyvine.

Zdroje: Autorský text, redakce, Guardian, Britannica, International Encyclopedia, The Conversation; Náhledová fotografie: jorono | Pixabay

error: Content is protected !!