Uběhlo již více než 100 let, přesto tragická Tunguzská událost stále oplývá mnoha záhadami

tunguzská událost

V létě roku 1908 se nad odlehlou oblastí Sibiře v Rusku probudila země výbuchem, který zničil více než 2 000 čtverečních kilometrů lesa. Tento katastrofický incident, známý jako Tunguzská událost, je jedním z největších tajemství vědeckého světa. Co přesně se v této odlehlé části světa stalo? A jaké teorie zkoumají příčiny tohoto záhadného jevu?

Den, kdy nebe explodovalo

Ráno 30. června 1908 zažili obyvatelé tunguzského regionu východní Sibiře neuvěřitelnou událost. Obrovský ohnivý objekt, pravděpodobně meteorit, vstoupil do atmosféry a explodoval nad zemí. Výbuch byl tak silný, že ho zaslechli lidé v okruhu osmi set kilometrů a dokonce byl v noci viditelný až v Evropě.

Ničivý dopad

Výbuch vypálil stovky milionů stromů na ploše více než dvou tisíc kilometrů čtverečních, což je více než čtyřnásobná rozloha Prahy. Toto rozsáhlé zničení bylo způsobeno tlakovou vlnou a tepelnou energií, které vznikly v důsledku exploze tělesa nad zemí. Problém byl v tom, že žádná expedice nenalezla zbytky meteoritu. Jediné, co se podařilo objevit, bylo zvětšené množství mikroskopických částeček spojovaných s meteoritickým prachem. Na místě události se také objevily zprávy o podivném světle na obloze a rádiových poruchách, což pouze přidalo záhadnosti této události.

Teorie o původu

Od roku 1908 proběhlo mnoho vědeckých studií a výzkumů, aby byla vyjasněna příčina Tunguzské události. Nejpopulárnější teorií je výbuch planetky, případně komety. Rozdíl mezi meteority a kometami je v jejich složení, zatímco meteorit je převážně kamenné těleso, kometa je ledová. Avšak existují i méně známá vysvětlení jako například reakce hmoty a antihmoty. Právě jedna z méně tradičních teorií hovoří o možnosti, že v Tunguzce došlo ke kontaktu Země s mikroskopickým kouskem antihmoty. Antihmota je forma hmoty, která má zcela opačné vlastnosti. Například hmota má elektrony se záporným nábojem, zatímco antihmota má pozitrony s kladným nábojem. Při kontaktu těchto dvou forem dojde k uvolnění ohromného množství energie.

Stále záhadné

I přes dlouhá desetiletí výzkumu a bádání zůstává Tunguzská událost záhadou. Jedním z důvodů je nedostatek dostupných dat z doby exploze a pak také odlehlost místa, kde se událost odehrála – přece jen, Sibiř je veliká. Navzdory tomu vědci pokračují v pátrání po odpovědích.

Tunguzská událost nám připomíná, jak málo víme o vesmírných hrozbách, které nás obklopují, a jaké důsledky mohou tyto události mít pro naši planetu a civilizaci. A přes to, že dnes již máme více informací než dříve, je jisté, že nějakou dobu ještě Tunguzská událost zůstane jedním z nejzajímavějších a nejzáhadnějších astronomických jevů v historii lidstva.

Zdroje: Autorský text, redakce, Britannica, University College London | Náhledová fotografie: 9866112/Pixabay

error: Content is protected !!