Šestidenní válka patří do těch zajímavějších historických dějin, které jsou i dnes velmi zajímavé. Pojďme se podívat, jak malá země dokázala porazit tři okolní státy během několika dní.
Většina válek se táhne dlouho, tak to ale nebylo v případě šestidenní války. Například první světová válka trvala čtyři roky, ta druhá dokonce šest. Určitě jsme se všichni v hodinách dějepisu učili o třicetileté válce. I válka na Ukrajině trvá již rok a půl. Vzhledem k počtu lidí, vybavení a propracované strategii zkrátka trvá nějakou dobu, než válka přinese výsledek. Historie je ovšem obsáhlá a nalezneme v ní několik výjimek. Jednou z nich je právě šestidenní válka, která trvala, jak již název napovídá, pouhých šest dní. Jednalo se o třetí arabsko-židovský konflikt, do kterého byly kromě Izraele zapojeny i Sýrie, Jordánsko a Egypt.
Situace před šestidenní válkou
Konflikt nepřišel z ničeho nic. Atmosféra před ním byla velmi napjatá. Problémem byly dohady o území a působení arabských partyzánských skupin z území Sýrie, Libanonu a Jordánska. Izrael na jejich útoky musel odpovídat, což bylo ekonomicky velmi náročné. Situace se ještě více vyhrotila po šarvátce mezi Izraelem a Sýrií, při němž bylo zničeno šest syrských letadel. Olej do ohně přilila sovětská rozvědka, která informovala Egypt o tom, že Izrael přesouvá své jednotky na sever a chystá se na invazi do Sýrie. Přes to, že se jednalo o informaci nepřesnou, rozhodl se egyptský prezident Gamal Abdel Nasser jednat. Přesunul svou armádu na Sinajský poloostrov a vyhnal odtamtud jednotky OSN.
Napětí se dále stupňovalo, když Egypt provedl námořní blokádu Akabského zálivu, čímž znemožnil zásobování izraelského města Ejlatu, a také když Egyptský prezident podepsal obranný pakt s Jordánským králem, čímž se jordánské síly dostaly pod egyptské velení. Nedlouho na to se do aliance přidal i Irák.
Vypuknutí šestidenní války
V reakci na mobilizaci u svých hranic se Izrael rozhodl pro preventivní útok. 5. června ráno vyrazila izraelská vzdušná síla nad Středozemní moře, kde svůj směr stočila nad Egypt. Zaútočila na 18 různých letišť a díky momentu překvapení se jí podařilo vyřadit zhruba 90 % egyptského letectva, protože tou dobou ještě nebylo ve vzduchu. Poté Izraelské letectvo své útoky rozšířilo i na Sýrii, Irák a Jordánsko. Během jednoho dne získal Izrael plnou kontrolu nad vzdušným prostorem v celé oblasti.
Vzhledem k tomu, že Egypt neměl vzdušné krytí, vyrazila Izraelská armáda na Sinajský poloostrov. Přes to, že se Egypťané bránili, byli nakonec nuceni se stáhnout a Izrael získal během tří dní kontrolu nad celým Sinajským poloostrovem. Východní fronta se také otevřela 5. června, a sice když Jordánsko dostalo falešné zprávy o egyptském vítězství a začalo bombardovat Izrael. Odpovědí byl ničivý protiútok na Západní břeh Jordánu a Východní Jeruzalém. Staré město izraelská armáda dobyla 7. června.
Poslední část války se odehrála na Golanských výšinách, na které izraelská armáda zaútočila 9. června po intenzivním bombardování. Oblast dobyla následující den.
Až 10. června OSN přiměla zapojené země k ukončení bojů a tím také šestidenní válka skončila. Během pouhých 132 hodin přišlo o život asi 20 000 Arabů a 800 Izraelců. Během této doby se také území Izraele ztrojnásobilo.
Důsledky šestidenní války
Zatímco se Izrael radoval z vítězství a v lidech rostla pýcha, arabský svět byl zdrcen porážkou. Egyptský prezident dokonce rezignoval, avšak po vlně podpory od občanů se do pozice vrátil. V srpnu 1967 se arabští vůdci sešli v Chartúmu v Súdánu a dohodli se, že neuznají Izrael a nebudou s ním vyjednávat. V roce 1973, pod vedením Egypta a Sýrie, vstoupil arabský svět do další války proti Izraeli. Tím, že Izrael zabral Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, dostalo se pod jeho nadvládu více než milion palestinských Arabů, z nichž několik set tisíc uprchlo, čímž se jen zhoršila migrační krize v oblasti. V roce 1982 vrátil Izrael Sinajský poloostrov Egyptu a v roce 2005 se stáhl z Pásma Gazy, avšak Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny jsou stále pod jeho okupací. Právě tato území představují jednu z hlavních překážek v posunu jednáních mezi těmito zeměmi.
Zdroje: Autorský text, redakce, Britannica, History, Wilson Center | Náhledová fotografie: krystianwin | Pixabay
