Rok zmatku Julia Caesara: Proč byl rok 46 př. n. l. nejdelším rokem v historii

julius caesar

Julius Caesar se rozhodl změnit neuspořádaný římský kalendář, který tak trochu nedával smysl. Nakonec se tomuto roku, kdy se rozhodl pro tento projekt, začalo říkat rok zmatku. Stal se také nejdelším rokem v historii.

Raný římský kalendář byl naprosto chaotický a postupem času přestal odrážet to, co se dělo ve skutečném světě. Julius Caesar se proto rozhodl zakročit. Přidal měsíce, vymyslel přestupný rok a uspořádal kalendář tak, aby odpovídal ročnímu období. Jeho obrovský projekt ale málem vyhořel na základní matematické chybě.

Julius Caesar si na sebe vzal v roce 46 př. n. l. vskutku velký úkol: Římská říše měla přejít na kalendář, který by byl v souladu jak s otáčením Země kolem své osy (den), tak s obíháním Slunce (rok). Původní kalendář byl velmi zastaralý a měl odchylku asi 80 dní. Raný římský kalendář měl pouze 10 měsíců, začínal v březnu a končil v prosinci. Šest měsíců mělo 30 dní a čtyři 31 dní, což bylo celkem 304 dní. To pochopitelně moc nesedělo a dva měsíce chyběly. Proč? Protože v těchto měsících se nepracovalo na poli, tudíž s nimi kalendář jaksi nepočítal.

Vraťme se ale ještě víc do minulosti. Stovky let před Caesarem se římský král Numa Pompilius v roce 731 př. n. l. rozhodl, že kalendář vylepší. Přidal tedy dva měsíce (dnešní leden a únor), přičemž únor měl 28 dní. Považoval se proto za nešťastný měsíc. Tento král sice kalendář upravil, měl však podle lunárního roku jen 354 dní, jeden se pak přidal, protože sudá čísla neměla dobrou pověst. A tak to ve finále pořád tak nějak nesedělo a pochopitelně se kalendář kvůli nepřesnostem ještě několikrát úplně rozladil, takže se nakonec přidal ještě jeden měsíc.

Nakonec vzal kalendář do svých rukou právě Caesar, který do kalendáře přidal ještě dva měsíce, jeden měl 33 dnů a druhý 34 dnů, dohromady měl rok 445 dní a 15 měsíců. Takto vznikl nejdelší rok v historii. A jak nejspíš už tušíte, kvůli pořádným zmatkům se tomuto roku začalo říkat rok zmatku. Po roce 46 př. n. l. byly pak tyto dva nové měsíce zrušeny, protože se zdálo, že už nebyly potřeba.

Bohužel jedna věc je sladit kalendář se Sluncem a druhá věc je udržet ho v souladu s ním. Jeden rok totiž není přesně 365 dní, ale je to o maličko více, což vedlo k dalšímu problému. Už se téměř zdálo, že se ideální kalendář nikdy sestavit nepodaří.

Země se při každém úplném oběhu kolem Slunce otočí téměř o čtvrt otáčky navíc. Nakonec se přišlo na to, že přidání jednoho dne navíc každé čtyři roky (tedy v únoru) pomohlo tento nesoulad napravit. Avšak jak víme, ani to nakonec nestačilo a nějaké úpravy ještě po mnoha letech proběhly.

Zdroj: Autorský text, BBC, Medium; Náhledová fotografie: NakNakNak/Pixabay

error: Content is protected !!