Proč už nepoužíváme vzducholodě? Poučili jsme se z děsivé havárie

Lety vzducholodí se zejména ve 20. a 30. letech minulého století těšily velké oblibě. Létalo se po Evropě a později dokonce také až do Ameriky. Existuje však důvod, proč tyto stroje z vzdušného prostoru v podstatě vymizely. Může za to nehoda německé vzducholodi Hindenburg.

Francouzský vynález vylepšili Němci

První funkční vzducholoď byla sestrojena ve Francii v roce 1852, přelomový vynález ale zdokonalil německý hrabě Ferdinand von Zeppelin okolo roku 1900. Jeho vzducholodě měly lehkou hliníkovou konstrukci, v níž spočívalo několik oddílů naplněných plynem, který měl stroj nadnášet. Původně měly být „zepelíny“ nadnášeny heliem, nakonec se pro ně ale používal dostupnější, zato ale vysoce hořlavý vodík.

Vzducholodě se brzy staly oblíbeným dopravním prostředkem, přepravovaly nejen techniku, ale i větší množství pasažérů a koncem dvacátých let již létaly takřka po celém světě. Nejvýznamnější zlepšení přinesly zejména do transatlantické přepravy.

Legendární Hindenburg byl největší vzducholodí v historii

Sestrojení vzducholodi Hindenburg bylo sponzorováno nacistickou stranou Německa a dodnes jde o největší letecký stroj, který byl kdy vyroben. Na délku měla 245 metrů a její maximální rychlost dosáhla až na 135 kilometrů za hodinu. Pojmenovaná byla po německém prezidentovi Paulovi von Hindenburg a její ocas nesl znak nacistického hákového kříže.

Výroba Hindenburgu byla dokončena v roce 1936 a ještě téhož roku započaly její komerční lety přes Atlantik. Celkem jich stihla deset a bezpečně přepravila asi jeden tisíc pasažérů. Osudným se jí však stal druhý let následujícího roku.

Foto: Hindenburg/Openverse

Standardní cesta přes severní Atlantik začala 3. května 1937 v německém Frankfurtu nad Mohanem a končit měla o tři dny později na letišti Lakehurst v americkém New Jersey. Let mírně zdrželo nepříznivé počasí, a tak, když se vzducholoď blížila k letišti, zde již čekali pasažéři na zpáteční cestu do Německa.

Těsně před přistáním, když už byla spuštěna lana pro pozemní personál letiště, začala zadní část lodi klesat k zemi, zatímco ta přední stoupala. Za okamžik došlo v zadní části balónu k explozi. Majestátní stroj v okamžiku dočista zmizel v plamenech a během následujících desítek vteřin z něho zbyly jen ohořelé trosky.

Jako zázrakem se z 97 lidí na palubě podařilo 62 nehodu přežít. Většina z nich už byla připravena k výstupu, a tak z hořící vzducholodi snadno vyskočili a utekli do bezpečí. Jak píše History Today, v požáru zahynulo 13 pasažérů, 21 členů posádky a jeden civilista z letiště.

Konec pro vzducholodě

Příčina exploze se nikdy nepotvrdila. V této napjaté době se hojně spekulovalo o tom, že nehoda vzducholodi Hindenburg byla sabotáž. Nic takového se však nepotvrdilo. Obecně přijímaným vysvětlením je jiskra způsobená statickou elektřinou uvnitř balónu, která zapálila vysoce hořlavý vodík.

Nešlo zdaleka o první a ani o tu nejhorší nehodu svého druhu. Právě nehoda Hindenburgu však byla zlomová v tom, že ji přihlížející na letišti zachytili na kameru, a celou nešťastnou událost tak zprostředkovali široké veřejnosti.

Po několika desetiletích používání se popularita letů vzducholoděmi rozplynula. A přestože ze světa nevymizely úplně, v oblíbenosti je postupně nahradila dopravní letadla a ze „zepelínů“ se staly už jen turistické atrakce.

Zdroje: History Today, Britannica, YouTube; Náhledový obrázek: Hindenburg disaster/Openverse