Příběhy lidí, kteří byli zbytečně pohřbeni zaživa: Některým se podařilo dostat ven

Být prohlášen za mrtvého neznamenalo, že tomu tak opravdu je. O tom se přesvědčilo hned několik nepravých nebožtíků, kteří byli zbytečně pohřbeni zaživa. I mistr tesař se utne, to platilo i v případě doktorů, kteří mnohdy nerozeznali mrtvého od živého.

V průběhu tisíciletí byli lidé svědky mnoha kuriozit. Jednou z nich bylo pohřbení zaživa. Ne však účelně, nýbrž se jednalo spíše o omyl. Člověk na první pohled vypadal jako mrtvý, ve skutečnosti ještě dýchal. Historie dokládá hned několik příběhů lidí, kterým se to bohužel stalo. Ne všechny potkal onen děsivý osud, že zemřeli zasypáni hlínou. Některým šťastlivcům se totiž podařilo dostat ven.

Jednou z nich byla Essie Dunbarová, která v roce 1915 dostala epileptický záchvat, po kterém zůstala nehybná. Rodina ji považovala za mrtvou, proto rychle naplánovala pohřeb. Její sestra, která se nestihla na pohřeb dostavit však litovala, že ji nemohla naposledy vidět, proto nakázala, aby Essie vyhrabali a rakev otevřeli. Svou neoblomností jí zachránila život. Když odstranili víko rakve, Essie se údajně najednou posadila a na všechny přítomné se usmála. Nelze si ani představit, jaký šok všem musela způsobit. Sama nakonec žila po dalších 47 let.

Nejmenovaný švec pocházející z Německa si prožil něco podobného. Ačkoli o jeho smrti existovaly pochybnosti, tělo totiž nevydávalo žádný zápach ani nebylo mrtvolně ztuhlé, nakonec byl pohřben. Nicméně v momentě, kdy hrobník házel lopatou hlínu na rakev, ozvalo se zevnitř klepání. Jakmile byla rakev otevřena, přispěchal lékař, který nebožtíkovi rozřízl žílu. Z ní se vyřinul proud krve. Muže se snažil resuscitovat, snaha však byla marná, a nakonec byl podruhé prohlášen za mrtvého, uvádí web Mental Floss. Snad už doopravdy.

Ne všechny příběhy však končily zdárnou záchranou. V roce 1884 došlo k případu, o němž je známo především díky článku v novinách The Hickman Courier. Tehdy se mladá dívka Anna Hockwaltová chystala na svatbu svého bratra. Chtěla si na chvíli odpočinout, proto usedla na židli v kuchyni. O několik minut později ji však našli nehybnou a podle svědků nejevila žádné známky života. Byť její přátele tvrdili, že nemůže být mrtvá, doktor jejich teorii vyvrátil a za příčinu smrti určil srdeční selhání. Přátele však stále naléhali na její rodiče, ti se nakonec rozhodli dívku vykopat. K jejich zděšení ji našli otočenou na bok, s ohlodanými prsty a vyškubanými vlasy.

Není divu, že se spousta lidí obávala pohřbení zaživa. Tento strach narostl natolik, že se přistoupilo k jednoduchému řešení. Každý nebožtík byl pohřben se zvonečkem, na který v případě nouze mohl zazvonit na znamení, že je stále mezi živými.

Zdroje: Mental Floss, The Hickman CourierNáhledový obrázek: Pavel Danilyuk/Pexels

error: Content is protected !!