Během posledních měsíců 2. světové války čelilo japonské námořnictvo situaci, která se v minulosti zdála jako zcela nemožná. Jedna z jeho nejmocnějších flotil byla zničena a většina bitevních lodí potopena americkými torpédy a bombardéry. A co hůř, ohrožena byla i sama, kdysi nedotknutelná, japonská říše. V jedné věci měli japonští generálové jasno – nesmějí americkému námořnictvu dovolit, aby se za žádnou cenu dostalo ke břehům Japonska. S tím úzce souvisela otázka obrany země, která postupem času vedla k útokům kamikaze na americké válečné lodě, kdy japonští piloti, zcela smíření se svým osudem a naplno odevzdaní vlasti, naráželi do amerického loďstva a páchali dobrovolně sebevraždu jen proto, aby přinesli smrt a zkázu nepříteli, který nesměl za žádnou cenu zvítězit. A právě ony útoky vedly k akci zvané Kaiten.
V mnoha ohledech byl Kaiten ještě strašlivější obrannou strategií než kamikaze. Jednalo se o zbraň v podobě upraveného torpéda typu 93 s 1,5 tunami výbušnin a lidskou posádkou. Kaiten se zapsal do dějin nikoliv skrze svou nespornou technologickou inovaci, ale kvůli tragickému osudu jeho obsluhy. Na rozdíl od běžných torpéd byl Kaiten obsluhován vojáky japonského císařského námořnictva, kteří sebevražedné plavidlo používali k přímému zaměření amerických lodí. Jakmile se posádka ocitla v Kaitenu, podepsala si tak okamžitě ortel smrti. Název zbraně měl i svůj skrytý význam – znamenal „otřásání nebesy“ či „obrat k nebi“, což symbolizovalo zamýšlený dopad se životy nepřátel.
Zbraň Kaiten byla vynalezena mladým a talentovaným poručíkem Hiroshi Kurokim, jenž po zničující japonské porážce u Midway v červnu roku 1942 přišel s nápadem přetvořit původní torpédo typu 93. Jednalo se o mohutné plavidlo s bojovou hlavicí, jež dokázala pojmout více než tunu výbušnin. Nechyběl malý periskop, ovládací prvky řízení i dálkově ovládaný mechanismus výbuchu.
Navzdory drtivé porážce u Midway se Hiroshiho inovativní koncepce torpéda Kaiten setkala s neochotou japonského velení. Jeho návrh ničivé zbraně byl zprvu odmítnut s úctou k Hiroshiho oddanosti národu, neboť byl považován za příliš přehnaný v rámci japonské kultury. Hiroshi se však nevzdal a více než dva roky se snažil přimět své nadřízené i vysoce postavené japonské generály, aby jeho „vynález“ v boji proti Američanům použili. Traduje se, že admirálu Jamamotovi, strůjci útoku na Pearl Harbor, dokonce napsal dopis vlastní krví, v němž ho žádal o podporu svého projektu.
Situace v Japonsku se zdála být na sklonku roku 1943 beznadějná, a tak bylo nakonec Hiroshimu přeci jen umožněno vyvinout zcela první model torpéda. Bylo navrženo tak, aby jej bylo možné vypustit z těla ponorky, a zaútočit tak na nic netušící americké námořnictvo. První zkoušky torpéd probíhaly na ostrově Cušima, kde dnes nalezneme muzeum Kaiten Memorial. Kaiten se díky svým příznivým výsledkům rychle zapojil do bojů v Tichomoří a po krátké době se mu začalo přezdívat „dlouhé kopí“. Díky kapacitě dvojnásobného počtu hlavic a mimořádné schopnosti zasáhnout cíle vzdálené i desítky kilometrů Kaiten výrazně převyšoval své americké souputníky.
Dne 20. listopadu roku 1944 se kolem 5:45 rozezněla na západních Karolinských ostrovech hlasitá exploze. USS Mississinewa, ropný tanker umístěný poblíž vjezdu do laguny Ulithi, jenž sloužil jako důležitá tankovací základna pro více než 200 lodí amerického námořnictva, byl přímo zasažen novou přísně tajnou zbraní japonského císařského námořnictva. Mohutná hlavice lidského torpéda způsobila ohromnou explozi a vytvořila díru v levoboku amerického tankeru. Chvíli poté se vznítily výpary z nádrže s leteckým plynem a došlo k dalším explozím. Japonské císařské námořnictvo provedlo během zbývajících bojů jedenáct významných akcí, při kterých byl Kaiten využit. Jmenujme alespoň zničení eskortního torpédoborce USS Underhill v červenci roku 1945, při němž zahynulo 113 členů posádky.
Útoky lidskými torpédy přiměly americké námořnictvo přijmout defenzivnější taktiku z obavy, že přijde o své cenné loďstvo. I přesto, že Japonci věřili, že jejich strategie může zvrátit výsledek 2. světové války, nestalo se tak. Po dvou svržených bombách na Hirošimu a Nagasaki v srpnu roku 1945 bylo o vítězi rozhodnuto a Japonsko kapitulovalo. Kaiten dodnes patří k jedné z nejobávanějších japonských zbraní, nejen díky svému výjimečnému doletu, ale především kvůli svému potenciálu – způsobit obrovské škody s děsivou přesností.
Zdroj: Autorský text, redakce, U. S. Naval Institute, Warfare History Network; Náhledová fotografie: Openverse
