Pol Pot: Diktátor, kterému Hitler v krutosti nesahá ani po kolena

Pol Pot, historie

Když se řekne diktátor, většině lidí se vybaví Adolf Hitler, Josif Vissarionovič Stalin nebo Mao Ce-Tung. A aby ne, tito lidé vedli jedny z nejznámějších totalit. Nyní se však přesuňme do Kambodži po stopách člověka, který svou brutalitou všechny zmíněné zastíní a kterému takový Hitler v krutosti nesahá ani po kolena.

Je květen roku 1925. V malé rybářské vesnici jménem Prek Sbauv se jistému farmáři právě narodil syn, jehož pojmenoval Saloth Sar. Nikdo zatím netuší, kolik tento novorozenec přinese do světa bolesti. Ve věku pěti nebo šesti let byl chlapec poslán do hlavního města Phnom Penhu za studiem. Dále pokračoval v Paříži, kde se zapletl s Francouzskou komunistickou stranou a přidal se ke hnutí levicových kambodžských nacionalistů (Kambodža tehdy byla pod francouzským vlivem).

Ani ve Francii se svým studiem neuspěl, a tak se vrátil do Phnom Penhu. Tam učil v soukromé škole, avšak v roce 1963 musel skončit kvůli svým komunistickým konexím. V následujících letech trávil čas budováním komunistické strany, které se začalo říkat Rudí Khmerové. Jako jejich vůdce si změnil jméno na Pol Pot. S podporou kambodžských venkovanů, Číny a Vietnamu se Pol Potovi podařilo v roce 1975 získat kontrolu nad zemí. Nešlo o žádný mírumilovný převrat, avšak to nejhorší mělo teprve přijít.

Rudí Khmerové vládli zemi do roku 1979. Téměř hned po nástupu k moci vystěhovali dva a půl milionu obyvatel z Phnom Penhu za účelem „převýchovy“ prací na venkově. To znamenalo 12 hodin denně na kolektivních farmách a lidé, kteří si na práci stěžovali, nesplnili kvóty nebo například porušili některé z pravidel, byli mučeni a poté zabiti. Nebyl to osud pouze Phnom Penhu, další města byla také vysídlena. Lidé dále umírali na podvýživu, přepracování nebo nedostatečnou lékařskou péči. Odhaduje se, že zemřelo něco mezi 1,5 až 3 miliony lidí. To byla čtvrtina tehdejší populace (před genocidou žilo v Kambodži 7,5 milionů lidí). V roce 1975 byla průměrná délka života v Kambodži pouhých dvanáct let.

Podle magazínu History chtěl Pol Pot mít nad zemí absolutní kontrolu. Chcete cokoliv vlastnit? Zakázáno. Peníze? Zakázáno. Šperky? Knihy? Náboženství? Správně, zakázáno. Zemědělství bylo v rukou státu, děti byly odebírány rodičům a vychovávány ve vojáky. Každý, kdo by mohl být považován za intelektuála byl označen za cíl a často zavražděn. A k tomu stačilo například jen umět cizí jazyk a někdy i méně – existují případy, kdy se lidé stali cílem jen proto, že nosili brýle. Cílem bylo kompletně přebudovat společnost, zapomenout na minulost a dívat se jen k zítřkům. Proto Pol Pot nařídil bořit všemožné kulturní památky. Rudí Khmerové se však zaměřovali i na menšiny, především na čínské Kambodžany a Chamské muslimy, kterých bylo pobito asi 70 %, jak uvádí University of Minnesota.

Roku 1979 byli Rudí Khmerové poraženi vietnamskou armádou. Pol Pot utekl do džungle poblíž hranice s Thajskem. I tak si udržel určitý vliv po další dvě dekády. Nikdy za své činy nebyl odsouzen. Zemřel až v roce 1998 v domácím vězení, které mu paradoxně nařídili rivalové z klanu Rudých Khmerů. Sami můžeme posoudit, zda to byl konec, který si takový člověk zasloužil.

Čtvrtina populace mrtvá. Země v úplném chaosu a hluboké krizi. Miliony a miliony životů poznamenaných navždy. A za tím vším stál jeden člověk, kterému se podařilo zfanatizovat dostatečně velkou skupinu. Není to zdaleka jediný takový případ, který v dlouhé knize lidské historie nalezneme. Otázkou je, zda jsme již dospěli do fáze, kdy se z ní dokážeme poučit.

Zdroj: Britannica, History, University of Minnesota; Náhledová fotografie: Marcin Czerniawski/Pixabay

error: Content is protected !!