Objev lebky dosud neznámého druhu hominida, který před 110 lety oznámil amatérský archeolog Charles Dawson, přepsal dějiny osídlení Anglie a také doplnil neznámou éru vývoje mezi opicí a člověkem. Ne však na dlouho.
Byl nazván Piltdown Man, vědecky pokřtěn jako Eoanthropus Dawsoni, a zpráva o jeho objevu způsobila obrovskou senzaci. Není divu, že objev prehistorických kosterních pozůstatků, jejichž stáří se odhaduje na zhruba půl milionu let, přepsal dějiny. Měly patřit neznámému druhu hominida, který vyplnil mezeru v evolučním vývoji člověka. Důkaz o jeho existenci předložil vědecké komunitě před 110 lety Charles Dawson. Fosilie měl objevit poblíž vesnice Piltdown v jihovýchodní Anglii, píše Brittanica.
Dawson byl právník, ale mnohem více než jeho profese ho zajímalo něco jiného. Byl amatérským geologem a archeologem, a byl poměrně úspěšný. V okolí Hastingsu, kde žil, objevil zkameněliny druhohorních živočichů, pravěkých rostlin, ale také například zbytky dávných nástrojů. Jeho schopnost nalézat takové vzácné artefakty mu vynesla přezdívku čaroděj ze Sussexu. Na počátku 20. století se Charles Dawson začal věnovat hledání zkamenělin a kosterních pozůstatků pravěkých lidí.
Svou pozornost zaměřil zejména na lokalitu poblíž vesnice Piltdown ve východním Sussexu. V roce 1908 se zde setkal s dělníky, kteří těžili štěrk. Údajně se jich zeptal, zda při své práci nenarazili na něco zvláštního, a jeden z nich mu podal hnědě zbarvený úlomek lebky, píše Rozhlas. Tvrdil, že ji našli celou, ale v domnění, že jde o zkamenělý kokosový ořech, ji rozbili.
Eoanthropus dawsoni neboli Dawsonův raný člověk, jak ho na počest svého objevitele a přítele nazval Smith Woodward, odpovídal tehdejším představám o podobě předků moderních lidí. A nejen to. Velmi rychle se také prosadil názor, že jde o chybějící článek ve vývoji člověka, který ve své teorii předpověděl Charles Darwin. O necelý měsíc později, 18. prosince 1912, představili Dawson svůj objev a příslušnou studii na zasedání Geologické společnosti. Ve vědecké komunitě zavládlo velké nadšení, které v Británii ještě umocnila skutečnost, že průlomový objev byl učiněn v Anglii.
Skeptici stále poukazovali na nesrovnalosti v nálezu a zároveň připomínali, že od smrti Charlese Dawsona v roce 1916 nebyly v okolí Piltdownu ani nikde jinde nalezeny žádné podobné kosterní pozůstatky, ale bezvýsledně. Pravda vyšla najevo až o čtyři desetiletí později a z největší senzace se stal největší vědecký podvod století.
Americký paleoantropolog Kenneth Oakley, který lebku důkladně prozkoumal, publikoval v listopadu 1953 recenzovanou studii, v níž vyvrátil teorii o Piltdownském člověku jako samostatném vývojovém stupni. Ve skutečnosti díky moderním metodám zjistil, že není starší než 50 tisíc let a že čelist a zuby skutečně pocházejí z opice, konkrétně orangutana, jak uvádí portál 21.století. Aby úlomky vypadaly staře, někdo je záměrně mechanicky poškodil a obarvil. Ale kdo to byl?
Odborníci z Liverpoolské univerzity na Charlese Dawsona nakonec v roce 2016 ukázali prstem jako na padělatele v případu Piltdownského člověka. Zjistili totiž, že části čelistí a zuby, o nichž tvrdili, že byly nalezeny na dvou různých místech, poměrně daleko od sebe, pocházejí ze stejného orangutana a navíc byly stejně jako kosti mechanicky a chemicky upraveny stejným způsobem. A ke všemu je všechny objevil on, nikdo jiný nebyl schopen nic najít, i když se o to snažili.
Nezodpovězenou otázkou zůstává a zřejmě navždy zůstane jeho motivace. Byla to snaha o uznání, o slávu, nebo byl za jeho podvodem jiný důvod?
Zdroj: Brittanica, Rozhlas, 21.století; Náhledový obrázek: John Cooke, Public domain/Wikimedia Commons
