Aztékové byli jednou z nejvýznamnějších středověkých civilizací. I když jejich civilizace existovala zhruba pouhá dvě století, zanechala v historii nesmazatelnou stopu. Dnes se podíváme na některé z jejich rituálů, nad nimiž zůstává rozum stát.
Důvěra v aztécké vražedné rituály zpočátku nebyla velká. Příběhy o obětování lidí byly brány jako propaganda, která měla za úkol ospravedlnit brutální dobytí aztécké říše Španěly. Nicméně v letech 2015 a 2018 byly nalezeny důkazy – věže z lidských ostatků.
Vyjmutí srdce zaživa
Jedná se o jeden z nejznámějších rituálů. Oběti byla, při plném vědomí, otevřena hruď a z ní vyňato ještě bijící srdce. To bylo poté nabídnuto jako oběť bohům, což mělo za účel ochránit přežití světa. Rituál byl proveden pomocí ostré obsidiánové sekery a jeho obětí se nestali pouze váleční zajatci, ale i ženy a děti.
Stažení z kůže
Dalším takovým rituálem bylo stažení z kůže. Tento rituál probíhal jako součást svátku Tlacaxipehualiztli a trval dvacet dní. Oběťmi byli obvykle váleční zajatci, otroci, ale i dobrovolníci, kteří vnímali rituální smrt jako poctu. Nejdříve byli zabiti a jejich srdce bylo nabídnuto Slunci. Poté byly oběti staženy z kůže. Tu si následně oblékli mladí muži a promenádovali se po městě, přičemž se utkávali v hraných soubojích.
Gladiátorské zápasy
U festivalu Tlacaxipehualiztli ješte chvíli zůstaneme. Ne všichni vybraní totiž museli nutně zemřít. Existovala možnost záchrany – porazit zkušeného bojovníka, kterému se přezdívalo cuauhxicalli. Avšak nejen, že bojovník byl zkušený, navíc měl opravdovou výbavu, kdežto obětovaný například pouhý dřevěný meč. I když cílem oběti nebylo cuauhxicalli zabít, ale jen se ho dotknout, stávalo se velmi zřídka, že by vyhrál.
Dětské oběti
Ani dětské obětí nebyly Aztékům cizí. Například v jedné z pyramid byly nalezeny ostatky 42 dětí. Aby to nebylo málo kruté, pro Aztéky byly důležité i dětské slzy, jelikož věřili, že učiní zemi vlhkou. Pokud dítě tedy při rituálu nebrečelo, kněz mu utrhl nehty, aby k slzám došlo.
Kanibalismus
Pochoutka na závěr. I kanibalismus měl v aztécké společnosti své místo. Nešlo o žádnou každodenní záležitost a rozhodně nebyl praktikován obyčejnými lidmi. Právě naopak, ke kanibalismu se uchylovali pouze kněží a nejvyšší společenské vrstvy. Tito lidé věřili, že konzumují nepřátele svých bohů. Některé zdroje popisují, že obyčejní lidé měli kanibalismus zakázaný, jiné, že od toho byli jen odrazováni.
Historie je dlouhá a některým věcem se těžko věří. Obzvláště z moderního úhlu pohledu vypadají tyto praktiky naprosto nelidsky. Můžeme být jen rádi, že žijeme v době a společnosti, kde se takové věci nedějí.
Zdroj: National Geographic, History, JSTOR Daily, Aztecs&Tenochtitlan; Náhledová fotografie: laGiuffry|Pixabay
