Jak válka změnila anglický jazyk

palace, london, parliament

Muže válka změnit jazyk? Ano, a hodně! Ostatně, angličtina, jeden z nejrozšířenějších jazyků vůbec, si v určitých fázích vývoje prošla ohromnými změnami, mezi nimiž byla jedna způsobená dobytím Normany. V tomto článku se vydáme do středověké Anglie.

Nejdříve trocha historie

Středověká Anglie byla jiný svět, než jak ji známe dnes. Původně Kelty obydlené ostrovy byly postupně vytlačovány germánskými kmeny, především Angly a Sasy. V raném středověku byla rozdělena na několik částí – Mercii, Wessex, Východní Anglii a Northumbrii. To všechno byla samostatná království a každý král snil o spojení Anglie pod vlastní mocí. Království procházela různými změnami, jejich primární spojení provedl král Æthelstan.

V té době angličtina vycházela především z germánských základů, avšak byla ovlivněna i keltskými jazyky, protože Keltové byli původním národem na britských ostrovech, a také vikingskými jazyky, jelikož Vikingové na britská království útočili a na ostrovech se i usadili.

Největší změna měla přijít po roce 1066. Na severu Francie, v Normandii, žili potomci Vikingů. Mezi nimi byl i jeden bastard jménem Vilém, který věřil, že má právo na anglický trůn, a je pravda, že se úplně nemýlil. Získal papežské požehnání a rozhodl se Anglii dobýt. Tehdejší anglický král měl armádu vyčerpanou bojem proti Vikingům, kdy se mu v bitvě u Stamford Bridge podařilo zneškodnit jednoho z nejznámějších vikingských vůdců Haralda Hadradu. Normanské vojsko se střetlo s anglickým v bitvě u Hastingsu. Normané vyhráli a z Viléma Dobyvatele se stal Vilém Obyvatel.

Proměna jazyka

Velikou změnu zaznamenala celá společnost, avšak zajímavým faktem je, že se měla navždy změnit angličtina. Normané pocházející z Francie s sebou samozřejmě přinesli francouzštinu. Protože původní šlechta by nebyla Vilémovi věrná, nahradil ji tou svou. Proto se francouzština stala jazykem vyšší třídy, zatímco angličtina zůstala jazykem té nižší. Jako některé ze změn si můžeme uvést tyto:

Politika: crown, castle, parliament
Právo: jury, justice, judge
Náboženství: priest, prayer, saint
Jídlo: beef, pork, mutton

Změn bylo samozřejmě mnohem více, odhaduje se, že zhruba třetina angličtiny má francouzský základ. Spousta těchto slov je dnes tak hojně používaná, že si člověk ani nevšimne, že pocházejí z francouzštiny. Lze to ale například vidět na názvech zvířat, které jsou v angličtině (sheep, cow), avšak jejich maso má název z francouzštiny (mutton, beef). Změn bylo samozřejmě mnohem více, týkaly se například skladby vět nebo čísel, avšak do takové hloubky nepůjdeme, stačí nám vědět, proč si jsou v něčem angličtina s francouzštinou tak podobné.

Zdroje: Autorský text, redakce, Arcadia, My English Language, Britannica, Vikingeskibs Museet | Náhledová fotografie: derwiki | Pixabay

error: Content is protected !!