Děsivý příběh sériového vraha Eda Geina, podle kterého se natočily známé horory: Z části těl svých obětí vyráběl nábytek

Ed Gein se dlouhá léta skrýval ve svém zchátralém domě v Plainfieldu ve Wisconsinu, kde pečlivě stahoval z kůže a následně rozčtvrcoval své oběti, aby z nich poté mohl vyrábět nejen nábytek, ale i oblečení.

Většina z nás viděla alespoň některý z klasických hororů, mezi které patří Psycho, Texaský masakr motorovou pilou či Mlčení jehňátek. Co ale mnozí nevědí, je, že hlavní „záporáci“, kteří v těchto kultovních filmech vystupovali, jsou založeni na skutečném vrahovi – Edu Geinovi, kterému se přezdívalo „řezník z Plainfieldu“. Když totiž policie v listopadu 1957 vstoupila do jeho domu, nestačila se divit. Uvnitř policisté našli nejen pohřešovanou ženu, kvůli které se dům zprvu rozhodli prohledat, ale také celou řadu podivných předmětů, které byly vyrobeny z částí lidských těl. Policie na místě našla lebky i lidské orgány. Nalezená stínidla na lampy byla vyrobená z části lidských obličejů a židle byly čalouněné pečlivě staženou kůží. Gein své počínání policii později objasnil. Mrtvá lidská těla stahoval proto, aby si z kůže mohl ušít oblek, pomocí kterého by vzkřísil svou milovanou mrtvou matku, kterou byl celá léta posedlý.

Raný život a první vražda

Ed Gein se narodil 27. srpna 1906 v La Crosse ve Wisconsinu, kde vyrůstal pod vlivem své hluboce věřící a panovačné matky Augusty. Ta Eda i jeho staršího bratra Henryho vychovala v přesvědčení, že svět kolem nich je plný zla. Sama Augusta byla svými domněnkami natolik posedlá, že se rozhodla před nimi utéct a spolu se svými syny se přestěhovat do Plainfieldu. Zde se rodina usadila na okraji města, daleko od společnosti, která by chlapce mohla zkazit.

Ed Gein se z domu své matky vzdaloval jen tehdy, když chodil do školy. Se spolužáky nebyl schopen navázat smysluplné vztahy, a ti ho popisovali jako společensky neobratného, se sklony k nepředvídatelným záchvatům smíchu. Ed byl navíc kvůli vrozené šilhavosti a výrazné vadě řeči často terčem posměchu.

I přes přísnou výchovu Ed svou matku zbožňoval a její názory si bral hluboko k srdci. Na rozdíl od svého bratra se matce nevzpíral a před Henrym se jí zastával. Proto není divu, že se Henry stal nejspíše první Geinovou obětí. V roce 1944 pracovali oba bratři na poli, když náhle vypukl požár, při kterém Henry záhadně zmizel. Jeho tělo bylo brzy poté nalezeno tváří dolů v nedaleké bažině. Zemřel udušením. Ačkoli se mohlo jednat o tragickou nehodu, většina historiků se přiklání k tvrzení, že jej Ed zabil, aby měl matku sám pro sebe.

Jejich dvoučlenná izolace od zbytku společnosti však dlouhého trvání neměla – Augusta zemřela o rok později a Edovi se zhroutil svět.

Ilustrační foto | Zdroj: Andrea Piacquadio/Pexels

Hrůzné zločiny „řezníka z Plainfieldu“

Poté co jeho matka zemřela, přeměnil Ed dům na její svatyni. Místnosti, které využívala nejvíce zabednil, aby je udržel v jejich původním stavu, a sám se přesunul do malé ložnice u kuchyně. Ed nepracoval, a tak volný čas trávil studiem nacistických lékařských experimentů, lidské anatomie a tehdy dostupné pornografie. Dalších deset let se o Geina nikdo příliš nezajímal. Vše se ale změnilo v roce 1957, když zmizela majitelka místního železářství, Bernice Worden, která po sobě nezanechala žádné stopy.

58letá Bernice byla naposledy viděna ve svém obchodě. Jejím posledním zákazníkem nebyl nikdo jiný než Ed, který si šel do obchodu koupit nemrznoucí směs. Proto policie neváhala a vypravila se k jeho domu. Jakmile vyšetřovatelé vstoupili dovnitř, našli mrtvou Bernice v kuchyni. Chyběla jí hlava a za kotníky byla oběšena na trámu. Kolem se povalovalo nespočet kostí, celých i roztříštěných, lebek nabodnutých na sloupcích Geinovy postele a mís vyrobených z částí těl. Policie dále našla židle čalouněné lidskou kůží. Odpadkový koš, legíny i masky – vše z kůže Geinových obětí. Našly se i pásky z ženských bradavek, rty používané jako stínítko na okna, korzety z ženského trupu a stínidlo na lampu vyrobené z lidského obličeje. Policie objevila i ostatky jisté Mary Hogan, majitelky místního hostince, která zmizela v roce 1954.

Neznámý počet obětí

Ed bez většího nátlaku vše přiznal. Mrtvá těla prý získal vykopáním několika hrobů na místních hřbitovech, které začal pravidelně navštěvovat dva roky po smrti své matky. Policii řekl, že hledal těla, která by se co nejvíce podobala tělu zemřelé Augusty. Ed rovněž prozradil, že měl v plánu ušít si z lidské kůže „ženský oblek“, aby se sám mohl „stát“ svou matkou, a znovu ji tak přivést k životu.

Gein byl bez větších průtahů okamžitě zatčen a tentýž rok shledán nevinným z důvodu nepříčetnosti a poslán do Ústřední státní nemocnice pro duševně choré, kde mu byla diagnostikována schizofrenie. Krátce po jeho zatčení Geinův dům záhadně vyhořel.

O deset let později byl Ed úřady uznán schopným stanout před soudem, kde byl odsouzen za vraždu Bernice Worden. Za vraždu Mary Hogan nikdy souzen nebyl. Stát odmítal plýtvat dalšími penězi, neboť dle lékařských posudků Gein tak či tak zbytek života stráví v ústavu. Nikdy se s jistotou nedozvíme, kolik lidí Gein zabil, i tak ale patří k nejděsivějším masovým vrahům celé historie.

Zdroj: Autorský text, redakce Ansu, All That’s Interesting, Biography; Náhledová fotografie: Enrico Hänel/Pexels