V zimě roku 1959 se skupinka mladých přátel vypravila na 320 kilometrů dlouhou expedici po Uralu. O několik týdnů později byla nalezena jejich těla plná nevysvětlitelných zranění. Co mladé trampy zabilo?
Zkušená výprava mladých kamarádů
Výprava začala 23. ledna 1959. Nejprve se cestovalo autobusem, potom vlakem, saněmi a nakonec skupina 9 dobrých přátel pokračovala po svých a na lyžích. Túra to měla být obzvlášť náročná a doprovázená extrémními mrazy, které v noci dosahovaly až -30°C.
Igor Ďatlov byl vůdcem expedice. On i jeho přátelé, celkem 7 mužů a 2 ženy většinou ve věku mezi 20 a 25 lety, byli fyzicky zdatní a zkušení chodci, navíc výborně obeznámeni se složitým terénem hor. Měli také veškeré potřebné vybavení, zásoby jídla a teplé oblečení. Zkrátka nešlo o žádné amatéry.
Nadšení trampové celou cestu pečlivě dokumentovali pomocí fotoaparátů a několika deníků. Zapisovali si svůj postup a poznatky a fotografovali každý hezký pohled a každou radost, která je cestou potkala.
Tábořiště na Mrtvé hoře
1. února došli až ke kopci, který místní domorodci nazývají „Mrtvá hora.“ Přezdívku získala kvůli své absolutní nepohostinnosti – podmínky jsou tu tak nepříznivé, že tu nic nežije ani neroste.
Ďatlovova výprava se toho dne utábořila jen pár set metrů pod vrcholem hory, stovky kilometrů od civilizace. Příjemně tu povečeřeli, pobavili se a nakonec se uložili ke spánku. To ale netušili, že za pár hodin už budou všichni po smrti.
Rozřezaný stan a 9 mrtvých těl
Když se blížil konec února a příbuzní neměli o nikom ze skupiny žádné zprávy, byla kontaktována policie. Brzy se do hor vydal tým dobrovolníků.
Tábořiště Ďatlovovy výpravy se podařilo najít 26. února a na první pohled bylo jasné, že se tu muselo stát něco hrozného. Stan byl rozříznutý zevnitř, veškeré vybavení pečlivě srovnané vedle něho. V okolí tábora se našly stopy devíti různých lidí vedoucí dolů k lesu.
Stopy dovedly dobrovolníky asi kilometr dolů po svahu, kde narazili na první těla. Dva muži leželi zmrzlí mezi stromy hned vedle ostatků zřejmě narychlo vytvořeného ohniště. Byli oblečeni jen v lehkém spodním oblečení a neměli ani boty. Než se našli všichni ostatní, uběhly celé dva měsíce.
Jedna část umrzla a druhá postrádala oči
Všechny zaskočil stav, v jakém členy výpravy našli. Všichni byli nedostatečně oblečení, měli na sobě jen lehké vrstvy. Někteří sice byli oblečeni o něco tepleji, do 30 stupňových mrazů to ale stále nestačilo.
Po nálezu prvních dvou mužů u ohniště mezi stromy objevili další tři studenty na různých místech mezi ohništěm a starým táborem. Tito tři podle všechno v době smrti měli namířeno ke stanu. Všech pět zemřelo na podchlazení.
Zbylí členové výpravy byli nalezeni o kus dál v ještě hrozivějším stavu. Našli je v prý v korytě potoka pod několikametrovou vrstvou sněhu. Přítomný expert naznal, že měli zranění podobná těm, která na lidech zanechá prudký náraz – jako kdyby je srazilo auto nebo dokonce vlak.
Poslední čtyři nalezení měli četné zlomeniny žeber, které způsobily rozsáhlé vnitřní krvácení – u tří z nich bylo příčinou smrti, a jeden muž utrpěl frakturu lebky. Zranění prý nemohla být způsobena člověkem, takže teorie masové vraždy padla. Nejděsivější bylo, že dvěma z nalezených chyběly oči a jedné z žen dokonce chyběl i jazyk.
Vlci, UFO nebo jaderné zbraně?
Tato podivná zranění vedla k rozvoji šílených teorií o Yettim nebo jiných příšerách, které jistě skupinu napadly. Podle pitvy byl ale za chybějícíma očima a jazykem posmrtný rozklad měkkých tkání a poškození těl tajícím sněhem – byli přeci jen nalezeni v potoce. Stejným způsobem podtrženým nepohostinností místa se vyvrátila i teorie o napadení zvířetem.
Hovořilo se i o marťanech, podle jiných výprav z okolí se totiž té noci na obloze objevila zvláštní světla. Teorie se opírala také o poslední pořízenou fotografii Ďatlovovy výpravy, která zobrazovala neidentifikovatelné světélko. Mohlo ale klidně jít o obyčejnou svíčku.
Někteří si byli jistí, že za záhadnou smrtí studentů bylo tajné testování raket a jaderných zbraní Sovětského svazu v horách daleko od civilizace. Tento názor zase podtrhával nález stop radioaktivity na oblečení dvou z obětí. Vysvětlilo se ale, že právě tyto dvě osoby prý pracovaly v zařízeních, kde se s radioaktivními látkami pracovalo docela běžně.
Přes řadu pestrých teorií byl tehdy případ uzavřen bez uspokojivého vysvětlení. Za příčinu byla označena „neznámá síla, kterou turisté nedokázali přemoct.“
Moderní výzkum ukazuje na vzácný typ laviny
V roce 2021 byl v časopisu Communications Earth and Environment publikován článek, spojující záhadný případ Ďatlovovy výpravy s tzv. deskovou lavinou. Její mechanismus spočívá ve zformování velké a pevné vrstvy sněhu na vrstvě výrazně slabší. Když ta spodní neudrží nápor, těžká vrchní vrstva se uvolní a spustí se lavina s neobvykle ohromnou silou.
Desková lavina mohla skupinu překvapit ve stanu a vážně zranit čtyři z nich. Ve strachu z další laviny se rozhodli stan urychleně opustit. Rozřezali jej, a aniž by se zdržovali oblékáním, vydali se dolů k lesu. Později se z nějakého důvodu rozdělili a část z nich po chvíli zemřela na vnitřní zranění způsobená lavinou, zatímco druhá zemřela na hypotermii.
I přes velkou spoustu informací, které jsou v případu k dispozici, stále neexistuje stoprocentně jisté vysvětlení, co přesně se Ďatlovově výpravě osudné noci přihodilo.
Zdroje: National Geographic, Lemmino on YouTube; Studie: Nature.com; Náhledový obrázek: Paxson Woelber/Unsplash
