Caligula. Jméno, které i dnes vyvolává vášně. Známý tyran, který jmenoval svého koně konzulem. Nebo ne? Problém v historickém dědictví tohoto císaře je v tom, že tehdejší zdroje o jeho činech měly k objektivitě opravdu daleko. Co o císaři Caligulovi tedy skutečně víme a co jsou jen mýty?
Caligulovo nelehké dětství
Caligula se narodil jako Gaius Julius Caesar Germanicus (přezdívku měl Caligula) jako syn generála Germanica a jeho ženy Agrippiny. Byl také prasynovcem císaře Tiberia. Dokud jeho otec žil, rodina mohla být v klidu, avšak poté, co zemřel, nebyla již v očích Tiberia nikterak významná. Naopak, viděl starší syny zesnulého generála jako potenciální politické rivaly. To si samozřejmě nemohl dovolit, a tak byli Caligulova matka a jeho bratři obviněni ze zrady a zemřeli buď v exilu, nebo ve vězení. Caligula byl nucen žít se svou babičkou Antonií. Celou dobu byl v podstatě Tiberiovým vězněm. V roce 31 byl Caligula přesunut pod přímou kontrolu Tiberia, který ho však nechal žít. Tehdy byl již Caligula znám pro svou povahu a Tiberius údajně pronesl, že si Řím hřeje na prsou zmiji. Nicméně i tak Caligulu adoptoval a spolu s jeho bratrancem Gemellem ho učinil rovnocenným dědicem říše. Díky působení pretoriána Naevia Sutoria Macra se však stal jediným císařem Římské říše.
Caligula po nástupu na trůn
Vládcem se stal v roce 37, kdy mu nebylo ani 25 let. Z počátku byl lidmi přijímán pozitivně, jelikož provedl reformy a zrušil vyhnanství, avšak v říjnu 37 ho postihla vážná nemoc. Většina historiků se shoduje na tom, že ho postihl tzv. status epilepticus (epileptický stav, v podstatě série epileptických záchvatů, mezi kterými člověk nestihne nabrat vědomí, nebo záchvat trvající déle než pět minut). Ten může způsobit trvalá poškození (nebo smrt), což se u Caliguly nejspíše stalo. Jako důvod se obecně považuje otrava olovem, avšak jistí si historikové nejsou. Právě tato událost může za to, co se z Caliguly stalo.
Caligulova krutovláda
Hned rok po nástupu na trůn nechal popravit Macra, díky němuž se stal jediným vládcem Říma, a Gemella, svého bratrance. Utrácel spoustu peněz na více i méně důležité projekty. Jedním z nejkontroverznejších byl dvoumílový plovoucí most, který neměl žádný zvláštní význam. Obával se návratu republiky, jelikož v době jeho vlády byl Řím schopen fungovat i bez císaře – provincie byly pod správou guvernérů a o zákonech rozhodoval senát. Velká část senátorů by se bývala raději vrátila k republice. Proto není žádným překvapením, že Caligula senát nenáviděl. Dalo by se říct, že s ním dokonce vedl válku. Opírajíc se o fakt, že jeho předchůdce, Gaius Julius Caesar, byl také zavražděn senátem, nechal sám zabít několik senátorů, u kterých měl podezření, že byli ohrožením pro jeho vládu. Nebyl však prvním, kdo se takto zachoval, například císaři Augustus nebo Tiberius se sami zbavili nevyhovujících senátorů.
I jeho vztahy s lidmi kolem byly velmi turbulentní. Jak sepsal Suetonius, Caligula se nechal slyšet, že má „právo udělat komukoli cokoli.“ Nutil vysoce postavené senátory běžet kilometry před svým vozem. Měl pletky s manželkami svých spojenců a dokonce údajně udržoval incestní vztah se svými sestrami, z nichž měl nejraději Drusillu, již po její smrti dokonce nechal prohlásit za bohyni. Tato informace je však diskutabilní, jelikož, jak již bylo zmíněno, zdroje z tehdejší doby nejsou spolehlivé a právě onen incestní vztah může být pouhou pomluvou, která měla pomoct ke Caligulově diskreditaci. Brzy mu vypadaly vlasy, byl velmi světlý a pokrytý tělesným ochlupením po celém těle. Nebyl tedy zrovna ztělesněním atraktivity a vnímal, že se mu nedostává dostatečného respektu. Brzy lidé začali říkat, že svým vzhledem připomíná určité hospodářské zvíře, což vedlo k tomu, že ve své přítomnosti zakázal jakkoliv zmiňovat kozy pod pohrůžkou trestu smrti. Chtěl nechat postavit svou sochu v jeruzalémském chrámě, avšak po přesvědčování od Heroda Agrippy od tohoto nápadu ustoupil.
Caligulův pád
V roce 41 n. l. měla již římská veřejnost Caliguly a jeho činů dost. Vzniklo proti němu několik spiknutí a nakonec byl ubodán k smrti pretoriánskou gardou. Spolu s ním byla zavražděna i jeho žena a dcera. I když se senát pokusil jeho krutovládu použít jako záminku pro obnovení republiky, vlády se však nakonec ujal Claudius, jenž měl podporu pretoriánské gardy.
Mýty o Caligulovi
Přes to, že byl Caligula z dnešního pohledu šílený, je třeba si uvědomit, že ne vše, co se o něm říká, je pravda. Proto si na závěr článků uvedeme několik mýtů, jež se s tímto extravagantním císařem pojí.
Caligula nikdy nejmenoval svého koně konzulem. Aby ukázal senátorům, jak zbytečná jejich pozice je a demonstroval svou pozici jakožto absolutního vládce, chtěl svého koně jmenovat konzulem. Zůstává otázkou, zda by k tomu opravdu došlo, nebo jestli šlo o pouhý žert, jímž chtěl upevnit svou pozici, dříve, než své rozhodnutí stihl realizovat, byl zavražděn.
Caligula také nikdy nevyhlásil válku moři. Údajně po nepovedené kampani do Británie vyhlásil Caligula válku bohu moře, Neptunovi, a nechal zbičovat moře. Avšak i zde se jedná o pouhý mýtus.
Caligulův incestní vztah se sestrami také může být pouhý mýtus. Zde můžeme pouze říct, že opravdu nevíme. Skutečně měl ke svým sestrám zvláštní vztah a velmi je adoroval, avšak zda skutečně docházelo k incestnímu styku nebudeme zřejmě nikdy s jistotou vědět. Proto je důležité brát historické zdroje s rezervou.
Zdroje: Autorský text, redakce, The Collector, Britannica, History, Johns Hopkins Medicine, National Library of Medicine | Náhledový obrázek: Meelimello | Pixabay
