Manželství krále Jiřího IV. a královny Karolíny bylo mimořádně nešťastné a plné dramatu. Král svou ženu tak nesnášel, že když mu po Napoleonově smrti přinesli zprávu, že jeho největší nepřítel je mrtvý, odpověděl „ona, vážně?“
Neposlušný následník
Následník britského trůnu princ Jiří zvaný „Prinny“ se mezi svými poddanými těšil všeobecné nepopularitě. Prinny byl notorickým sukničkářem, byl nezodpovědný a velice rozhazovačný. Jeho bouřlivé mládí bylo plné skandálních aférek – ve svých 17 letech měl románek s herečkou Mary Robinson, a o šest let později dokonce tajně uzavřel nelegální sňatek se svou milenkou Marií Fitzherbert.
Král Jiří IV. nebyl neoblíbený jen u poddaných. Jeho rozhazovačné tendence ho dovedly k ohromnému zadlužení a na jeho počínání se s nesouhlasem díval nejen parlament, ale i samotný král Jiří III..
Osm let po tajné svatbě měl korunní princ na kontě dluh 630 tisíc liber a došlo mu, že s jeho splacením bude potřebovat pomoci. Parlament i král souhlasili, že princův dluh splatí pod podmínkou, že se ožení s jimi vybranou nevěstou a dá národu následníka trůnu.
Princ Jiří souhlasil a za budoucí manželku mu byla vybrána německá princezna Karolína Brunšvická.
Princ se před svatbou 3 dny v kuse opíjel
Ani jeden ze snoubenců nejspíše neočekával spřízněnou duši a dokonalou lásku na první pohled. Princezna Karolína ale do Anglie přicházela s úctou a otevřeností. Na oplátku očekávala to samé i ze strany svého budoucího manžela. Nedostala ale nic z toho.
Jejich první setkání v Anglii skončilo fiaskem. Princezna Karolína byla podle Prinnyho malá, tlustá a ošklivá. Navíc si prý neměnila spodní prádlo a nemyla se, a tak příšerně páchla.
Karolína se před ním pokusila uctivě pokleknout. Jiří jí pomohl vstát, krátce ji objal, a aniž by se s ní jakkoliv vybavoval, vzdálil se do jiné části komnat. „Harrisi, není mi dobře, přineste mi sklenku brandy,“ řekl tehdy hraběti z Malmesbury. Princezna se po nepříjemném setkání nechala slyšet, že její budoucí manžel „je velmi tlustý a vůbec ne tak hezký jako na jeho portrétu.“
Princ Jiří nepřetržitě pil po tři dny až do rána jejich svatby, na které byl samozřejmě úplně namol. Svatební noc strávil v bezvědomí.
Prinnymu prý přišla jeho manželka natolik odporná, že s ní odmítal mít cokoliv společného. Po narození jejich jediné dcery Charlotte rok po svatbě se na princův popud rozešli a začali žít odděleně.
Jak princezna Karolína dělala ostudu po Evropě
Princezna Karolína se nejprve z paláce odstěhovala na jiné místo v Londýně. Přestože se k ní manžel, královská rodina i mnozí šlechtici chovali chladně a nepřátelsky, anglická veřejnost byla převážně na straně princezny. Jak píše Vanity Fair, slavná autorka Jane Austenová například prohlásila: „Ubohá žena. Budu ji podporovat, jak dlouho budu moci, protože je žena a protože nesnáším jejího manžela“.
V roce 1814 uzavřela princezna Karolína s anglickou vládou dohodu, že pod podmínkou ročního kapesného ve výši 35 tisíc liber zemi opustí, a odebrala se do Evropy. Cestovala do Itálie, Švýcarska či Francie a kam přišla, tam šokovala neobvyklým chováním.
Do Jeruzaléma přijela na oslu, na plese v Ženevě prý tančila do pasu nahá a v Neapoli se měla stát milenkou krále Joachima, švagra Napoleona.
Smrt starého krále
Princovo dlouholeté čekání na trůn oficiálně skončilo v lednu 1820, kdy zemřel jeho duševně chorý otec král Jiří III.. Prakticky se toho pro něj ale moc nezměnilo, jelikož kvůli otcově zdravotnímu stavu vládl jako regent již od roku 1811.
Karolíně tehdy anglická vláda nabízela 50 tisíc liber za to, že se do země nevrátí, ona však měla v plánu vznést nárok na to, co bylo právem její.
Jakmile se stal králem, dělal Prinny vše pro to, aby svou choť zbavil práva na titul královny manželky. Obvinil ji proto z cizoložství a dohnal ji až před rozvodový soud. Královnin příjezd k němu vždy doprovázely davy jejích zastánců a hlasitě královně vyjadřovaly podporu.
Králův pokus o rozvod nakonec padl poté, co svou brilantní řeč na obhajobu královny pronesl Lord Brougham. Ostatní lordi se pak od případu rozhodli upustit.
Vyhnána z korunovace
Korunovace 58letého krále se měla konat 19. července 1821 a měla to být ta nejvelkolepější slavnost, kterou svět viděl. Král Jiří IV. si kladl za cíl pompézností překonat Napoleona. Rozpočet na událost byl 240 tisíc liber, v přepočtu na dnešní peníze je to více než 730 milionů korun. Pozváni byli snad všichni. Až na královnu.
Karolína se s takovou drzostí nehodlala smířit. V 6 hodin ráno v den korunovace se v doprovodu svých zastánců vydala do Westminsterského opatství a dobývala se dovnitř. „Jsem vaše královna,“ křičela, „jsem královna Anglie, pusťte mě dovnitř!“
Bez pozvánky jí ale leda tak zabouchli dveře před nosem. Ponížená královna za všudypřítomných posměšků nastoupila zpět do kočáru a vrátila se domů.
Zemřela krátce nato
Královna Karolína zemřela pouhých 19 dní po korunovaci ve věku 53 let. Pohřbena byla v rodném Brunšviku. Na její rakvi se prý psalo „Karolína, zraněná královna Anglie.“
Zdroje: Vanity Fair, Historic UK, Regency History; Náhledový obrázek: Elisabeth Vigee Lebrun/Openverse
