Po celém světě jsou pod vrstvami půdy ukryty starověké artefakty, které čekají na své objevení. Jedná se o celá zatopená města i o dávno zapomenuté chrámy. Tyto pozůstatky jsou oknem do starověkých civilizací, které mohou zcela změnit současné chápání historie. S každým takovým objevem se více a více přibližujeme k pochopení toho, jak žili naši předkové a jak se jednotlivé civilizace v průběhu času vyvíjely. V roce 2023 archeologové po ročním pátrání objevili netradiční podzemní struktury, jež se nacházely pod ruinami kostela svatého Polyeuctuse v Istanbulu.
Istanbul, kdysi známý jako Konstantinopol, býval ve starověku srdcem velkolepé Byzantské říše. Dodnes je plný pradávné architektury, jejíž součástí jsou i pozůstatky kostela svatého Polyeucta. Ten byl postaven mezi lety 524 a 527 n. l. na příkaz východořímské princezny Anicii Juliany, která tak chtěla vyjádřit svou nadřazenost vůči vládě Justiniánovy dynastie. Princezna, silně věřící žena, chtěla stavbou nejen zdůraznit důležitost svého rodu, ale kostel rovněž využila jako místo pro uložení lebky právě svatého Polyeucta.
Nejvýraznějším prvkem kostela byla jeho kopule, jež se dokonce stala inspirací pro architekty Isidora z Milétu a Anthémiose z Trallu, kteří postavili daleko známější istanbulskou stavbu – chrám Hagia Sofia. Kostel svatého Polyeucta patřil až do dokončení Hagie Sofie v roce 537 k největším kostelům v Konstantinopoli. V průběhu následujících staletí ale čelil zkáze – nejprve v důsledku ničivého zemětřesení v 11. století a poté během vyplenění Konstantinopole křižáky v roce 1204. Pozůstatky kostelu byly původně odkryty během stavby silnic v 60. letech 20. století, ale kvůli své historické hodnotě byly opět zakryty.
Remains of the Church of St. Polyeuktos built by Anicia Juliana in 520s Byzantine Constantinople, now at Saraçhane and Istanbul Archaeological Museums
— The Byzantine Legacy (@ByzantineLegacy) January 9, 2021
Today is the feast day of St. Polyeuktos of Melitene pic.twitter.com/RZznFKsfxN
Při vykopávkách, které započaly v roce 2022, byly objeveny dvě velké komory a spojovací tunel – vše staré přibližné 1500 let. Jejich pravý účel zůstává stále nejasný, ale pravděpodobné hypotézy existují. Dle jedné z nich mohly být objevené komory propojeny s hlavní chrámovou místností umístěnou v blízkosti oltáře, kde se připravoval chléb a víno pro božskou liturgii. Jednalo se o obřad, k němuž v rámci východní pravoslavné církve dochází dodnes.
Objevené komnaty, hustě zdobené mozaikami, kamennými intarziemi (umělecký prvek vzniklý skládáním a lepením dýh různých barev a struktur) a protkané složitě vyřezávaným mramorem, jsou ukázkou pozoruhodného řemesla dávných dob. Navzdory ničivým silám se podzemní komplex zachoval v takřka neporušeném stavu, a dokládá tak schopnost byzantských staveb přetrvat i několik tisíc let.
Zdroj: Autorský text, redakce Ansu, Scoop Upworthy, Live Science; Náhledová fotografie: Emmanuel Cassar/Unsplash
