Marilyn Monroe zná každý, málo kdo ale ví o detailech jejího smutného a náročného dětství. Její matka, Gladys Bakerová, trpěla schizofrenií a byla emočně nestabilní. Marilyn tak prožila většinu času u příbuzných nebo pěstounů a výrazně ji to ovlivnilo do jejího budoucího života. Podobně jako odmítnutí jejího otce.
Vše začalo 13. června 1926, kdy Gladys přivedla svou dvoutýdenní dceru Normu Jeane Mortensonovou, později známou jako Marilyn Monroe, do pěstounské rodiny Idy a Wayna Bolenderových v Hawthornu v Kalifornii. Po otci nebylo ani stopy, oficiálně byl považován za neznámého.
Smutné vysazení a odjezd znamenaly první trhlinu v problematickém vztahu mezi Marilyn a její matkou. Možná i proto slavná ikona ve svém životě jen zřídkakdy našla pevnou půdu pod nohama.
Matka se s Marilyn snažila spojit
Navzdory nepříznivému začátku byly první roky mladé Marilyn nejstabilnější v jejím celém životě. Pěstounka Ida vedla domácnost pevnou, ale soucitnou rukou a dívka se sblížila i se svými nevlastními sourozenci.
Navíc to bylo období, kdy se i její matka snažila věnovat jejímu blahu. Gladys již nemohla pečovat o dvě své děti, Jackieho a Berniece, a tak se rozhodla, že si Marilyn ve svém životě udrží zuby nehty. Často se u pěstounů zastavovala, aby s ní trávila čas. A jakmile byla dívka dost stará, brávala ji občas na přespání do svého bytu v Hollywoodu.
Gladys vykazovala známky psychické lability, což podědila po své matce, tedy babičce Marilyn. Jednou se prý objevila u pěstounů a dožadovala se, aby si tříletou Marilyn mohla odvézt domů. Pěstounku zamkla a holčičku nacpala do tašky. Naštěstí se únosu pokusilo zabránit.
Konec vztahu, matka umístěna do ústavu
Matka nikdy Marilyn znovu nedostala do péče. Pěstounka se ale rozhodla, že je v sedmi letech dost velká, aby se se svou matkou mohla znovu spojit. Gladys měla jedno ze svých lepších a funkčnějších období: koupila nový dům poblíž Hollywood Bowl a zvládla se o Marilyn zodpovědně starat.
Kvůli sérii nešťastných událostí se ale na podzim 1933 situace změnila k horšímu. Nejprve se Gladys dozvěděla, že její třináctiletý syn Jackie, který jí byl odebrán jako kojenec, zemřel na onemocnění ledvin. Poté zjistila, že se její dědeček oběsil a že studio, ve kterém pracovala, chystá stávku.
V polovině roku 1934 toho už bylo na její psychiku moc, tak se malá Marilyn stala svědkem toho, jak její matka divoce kope a křičí, dokud nepřijela přivolaná policie. Matce byla diagnostikována paranoidní schizofrenie a poprvé byla umístěna do ústavní péče v Norwalku.
Marilyn se proto znovu vrátila k životu v pěstounských domovech, kde několikrát zažila sexuální útoky. Později přiznala, že byla znásilněna, když jí bylo 11 let.
Následující roky se Marilyn s matkou vídala nepravidelně. Pendlovala mezi bydlišti své nové zákonné opatrovnice Goddardové a sirotčincem v Los Angeles. Situace se pro dospívající dívku opět stabilizovala, když se ocitla v domě starší rozvedené ženy Edith Any Lowerové, rodinné přítelkyně Goddardové.
Matka neschvalovala hollywoodský život
V roce 1946 byla Gladys propuštěna z nemocnice a začala žít se svou dcerou Marilyn v domě tety Any. Bylo to přechodné období, jelikož se kariéra Marilyn začala rozjíždět. Blížil se podpis smlouvy se společností 20th Century Fox pod jejím uměleckým jménem Marilyn Monroe.
Pro Marilyn nastalo opět období relativního rodinného štěstí. Gladys se ale očividně necítila dobře. Byla podrážděná a citově odtažitá. Když se s dcerou setkaly, neustále vyjadřovala svou nespokojenost s rozhodnutím, že je Marilyn herečkou.
Gladys později oznámila, že chce žít u své tety Dory v Oregonu. Marilyn se ale brzy po jejím odjezdu dozvěděla, že k tetě její matka nikdy nedorazila a místo toho se provdala za muže jménem John Stewart Eley.
Marilyn v reakci na odjezd matky a na doporučení studia začala tvrdit, že jsou oba její rodiče mrtví. Dobře to totiž zapadalo do příběhu o smutném dětství, které prožila na cestách mezi příbuznými a pěstounskými rodinami.
Gladys ale stále trápily psychické problémy, a proto byla znovu přijata do nemocnice. Rozhodla se proto neustále psát dopisy své dceři, teď již slavné hollywoodské ikoně, aby využila svého vlivu a dostala jí ze sanatoria ven.
Marilynin úspěch maskoval její vlastní problémy
Marilynin úspěch na filmovém plátně samozřejmě jen maskoval její vlastní problémy: od rozpadajících se manželství s Joem DiMaggiem a poté s Arthurem Millerem až po rostoucí závislost na lécích a barbiturátech.
V únoru 1961 se přiznala lékaři, že uvažovala o sebevraždě. Nastoupila tak na cestu své matky a byla umístěna na kliniku Payne Whitney v New Yorku. Její pobyt tam byl krátký, ale dostatečně dlouhý na to, aby se informace dostaly do tisku.
Krátce poté, co se odvysílala reportáž na toto téma, byla Marilyna matka nalezena v bezvědomí na pokoji s podřezaným levým zápěstím.
Marilyn svou matku viděla naposledy v létě 1962, kdy se ji snažila přimět k tomu, aby brala své léky. Gladys ale tvrdila, že potřebuje jen modlitby a léky jí jsou k ničemu.
Marylin zemřela 5. srpna téhož roku. Gladys údajně navenek projevovala jen málo lítosti nad smrtí své dcery. Zemřela o 22 let později.
Otec byl další smutnou kapitolou v životě Marilyn Monroe
Rok před svou smrtí se Marilyn snažila znovu kontaktovat svého otce Stanleye Gifforda. První pokusy byly kolem jejího 18. roku a během života se snažila ještě párkrát. Její snaha nebyla ani jednou vyslyšena. Jeho odmítání ji vždy velmi ranilo. Jejich příbuznost se doopravdy prokázala až v květnu 2022. Což ale prý nebylo žádným překvapení, rodina to věděla.
Otec se snažil aférku s její matkou ututlat, co to jen šlo. Byl to kolega z práce, se kterým měla Gladys v roce 1925 poměr. Objevují se i spekulace, že kdyby Stanley svou dceru Marilyn v roce 1961 přijal do svého života, nepokusila by se o sebevraždu.
Zdroj: Autorský článek, redakce Ansu, Mirror, Magazin Plus, All That’s Interesting; Náhledová fotografie: Robert Sullivan/Openverse
